Tokugawa

Jak si to vůbec může dovolit?!

Tokugawa | 28. července 2006, 13:29 | Letem světem | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (6)  

Opět nedopadla volba předsedy Sněmovny. Na iDnes píší, že: Politici z ODS a ČSSD se vzájemně obviňovali z blokování politické situace a touhy vládnout bez mandátu od voličů. "Hrajete si s námi jako kočka s myší," hřímal do mikrofonu předseda ČSSD a premiér Jiří Paroubek.

Ó, pardón! Kdo si s kým hraje? Kdo nemá mandáty? Trojkoalice jich má 100, ČSSD pouze 74, tak kdo je nemá? Kdo si s kým hraje na kočku a na myš? Kdo blokuje všechny pokusy o dohodu demagogií? Kdo si myslí, že drží všechny trumfy? Koho bych nejraději nakopal do prdele? Ó jak já se těším na nové volby, doufám, že spravedlivý hněv a rozhořčení přivede k urnám i líné občany. Doufám, že u Paroubkovy urny jednou nebude stát nikdo.

Přidat na linkovací servery

Veronika se rozhodla zemřít

Tokugawa | 28. července 2006, 7:28 | Nevšední | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (11)  

Odjakživa jsem hodně četl. Vzpomínám na jedny Vánoce, kdy jsem od táty dostal asi deset knih od Jaroslava Foglara. Velmi starých, ohmataných, ilustrovaných Zdeňkem Burianem. Spát jsem šel až na Boží hod ve čtyři hodiny ráno.

A tak je to se mnou dodnes. Knihy pro mne mají obrovskou hodnotu. Obvykle jich mám rozečtených pět šest současně. Jednu v batohu, jednu na nočním stolku, další v kuchyni, na okně, další leží pod tou předchozí.

Přidat na linkovací servery

Slaměný otec

Tokugawa | 27. července 2006, 8:06 | Nevšední | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (2)  

Jsem slaměný otec. A slaměný vdovec. A nevyspalý, takže mám i nohy jako ze slámy a v hlavě mám taky slámu. Gaia i s Andulkou odjely na chalupu, vzaly s sebou Huga a Myš, takže jsem zůstal sám, jen rybičky na mne poulí oči z akvária a mlaskají u hladiny. Asi se chtějí mazlit.

Andulka mi strašně chybí, už si vůbec nedovedu představit, jaké to bylo, když jsme ji neměli. Co jsme proboha celé dny dělali? O čem jsme se bavili? Čemu se smáli? Nevím, nevzpomínám si. Teprve s příchodem dalšího člověka do Tokugawovy domácnosti se náš život tak nějak naplnil. Zní to jako fráze, ale to je jen zdání, kdo nemá děti to těžko pochopí. Andulka cele vyplňuje náš život. Až si říkáme, kam jednou vměstnáme jejího sourozence. Ale ono se už nějaké místo najde, předpokládám.

Podívejte se na velkou fotku, myslím, že zcela dokonale zachycuje náladu a pokud se vám chce, můžete si poslechnout i citový výlev mé dcery, který mě asi nikdy nepřestane dojímat. Obzvlášť, když mě u něj pohladí nebo se na chvíli přitulí. A aby nedošlo k mýlce – samozřejmě mi chybí i Gaia. Bez ní bych se rozpadl, ona je statečným koordinátorem mého života. Ale o tom zase někdy jindy.

Přidat na linkovací servery

S dítětem na kole

Tokugawa | 25. července 2006, 9:05 | Nevšední | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (5)  

Sedačka není nová, máme ji z druhé ruky. Nebyl jsem u koupě, takže vymyslet jak má být na nosiči přidělaná bylo hotové peklo. Nicméně Vergilius mého rozumu mě tímto peklem provedl a já mohl Andulce oznámit: "Tak jedeme!"

"Hujá! Hujá!" radovala se Andulka. Ale ne dlouho, neb jsme narazili na první úskalí cestování s dítětem přivázaným na zadním nosiči. Jak do sedačky na vratkém kole dítě uvázat! Kolo se nahýbalo sem a tam, Andulka trhala rukama na jednu stranu a hned zase na druhou, jak se snažila vyrovnávat a vyluzovala citoslovce strachu: "Ba, ba, ba, ba, ba..." A hle – vytanul problém číslo dvě. Jak nasednout. Obvykle hodím nataženou nohu přes sedlo a je to. Ale jak to provést, když je vzadu vysoká sedačka s dítětem? Odpověď znám – blbě. Dostat nohu přes rám je výkon hodný baletního mistra. Kolo se při tom zmítá a já zase slyším: "Ba, ba, ba, ba, ba..." a napadá mě, že to moje dítě musí mít už teď k cyklistice získaný odpor. Ale pletl jsem se.

Jakmile jsme se rozjeli, Andulka se začala smát a rozpovídala se. Bohužel má teď velmi zvídavé období, takže ode mne vyžadovala odpovědi na své otázky, což se dost špatně na kole praktikuje. Jednak dítě za sebou velmi špatně slyšíte, jednak při mluvení polykáte mouchy. "Tatínku, ne tak jychle, posím tě." Zbrzdil jsem. Pět a třicet kilometrů v hodině byla vcelku obstojná cestovní rychlost.

A tak jsme jeli. Vedro až k zalknutí a já vůl nevzal pití. No nic, v těch mouchách nějaká tekutina jistě byla. Obohacená proteiny.
"Andulko, pojedeme se podívat k zámku?"
"Hujá! To se těšim! A bude tam pincezna? A kál? A kálovna?"
Veltrusy nás uvítaly stínem zámeckého parku. Pávy v zahradě objevila Andulka a byla na to patřičně hrdá.

Ujeli jsme pro začátek 21 kilometrů, což je pro otce, který na kole neseděl tři roky a přibral za tu dobu 15 kilo dost zápřah. Obzvlášť ve 35°C a s osmnáctikilovým upovídaným závažím na nosiči. Naštěstí to závaží na posledních 5 kilometrů usnulo!

Přidat na linkovací servery

Ať žijí duchové

Tokugawa | 20. července 2006, 8:16 | Nevšední | Ohodnotit článek 1/1 | Komentáře (6)  

Krakovec! Jak středověce mi to jméno zní! Hrad rytíře Brtníka z Brtníku a jeho dcery Leontýny Brtníkové z Brtníku. Téměř legenda. Čert tomu chtěl, že v okamžiku, kdy jsme vstoupili na dřevěný most vedoucí do hradu, kdosi před námi právě zamkl bránu a omluvně pokrčil rameny. Nevadí, Krakorec je krásný i zvenku.

Vlastně jsme byli na hradě s Andulkou úplně poprvé. Trochu jsem se bál, že její dva a tři čtvrtě roku budou málo, že se bude nudit. Ale kdeže! Je to pravé dítko zbrojířovo! Hradem byla nadšená, neustále se dožadovala nových informací, kupříkladu kde je ta střecha, co ji postavili trpaslíci, jestli potkáme toho rytíře a princeznu, zda tu bydlel i drak, proč není voda ve studni a tak.

Bylo nádherné počasí, světlo jako stvořené pro fotografování a vyprávění pohádky. Támhle bacil duch rytíře Brtníka vedoucího samoobsluhy Jouzu, tady se zase propadl do sklepení, tady pil Francovku ("Znamenitý nápoj, pachole!") a tady povolával trpaslíky, kouzlo, které smí udělat maximálně jednou za sto let. Jímala mě nostalgie a jímá mě i teď, když to všechno sepisuji.

Založení hradu se datuje k roku 675. To je letopočet, hluboko před založením českého státu v době bratrů Svatého Václava a Boleslava! Roku 1383 byl hrad Krakovec dopřestavěn purkrabím z Křivoklátu, Jírou z Roztok. Jíra patřil mezi přední oblíbence Václava IV. a podle toho také jeho sídlo vypadalo. Zkázu hradu zapříčinili mezi roky 1631 až 1634 Sasové, hrad přestal být za Třicetileté války obýván a zcela zpustl. Někdy počátkem 18. století byl však hrad již opět zcela obyvatelný, dokud ho roku 1783 nezapálil blesk. O zbytek se postarali vesničané, kteří používali kámen z hradu ke stavebním účelům.

Podívejte na tu mojí holku! Jak se zájmem prohlíží tu majestátní zříceninu! Jsem rád, že se jí hrad líbí. Když na tuhle fotku koukám, skoro slyším tenký dětský hlásek: "Jendo, nemoh bysem sníst tu, místo toho tudle, tu, žížalu?"

Večer, když jsem pak Andulku uspával, musel jsem jí znovu převyprávět celou pohádku o rodině Brtníků, Dlouhém Jendovi, Černé Kronice, žampiónech a Jouzovi ze samoobsluhy. A nesměl jsem samozřejmě zapomenout ani na Pramen zdraví z Posázaví. A druhý den jsme jeli na Krakovec znovu. Abychom se podívali dovnitř a na středověkou bitvu, pořádanou v podhradí. Andulka dostala na ruku razítko a bylo o zbytek dne o zábavu postaráno. "A pvoč se ty vytíži, tatínku, pevou?" Když si mohla ještě sama koupit lízátko, získal si jí středověk pravděpodobně navždy.

Přidat na linkovací servery

Strip 012

Tokugawa | 19. července 2006, 11:57 | Strip | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (2)  

Přidat na linkovací servery

Bylo nebylo...

Tokugawa | 17. července 2006, 9:18 | Všední | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (5)  

Bylo nebylo. Hizballáh unesl dva izraelské vojáky. Izrael tvrdě odpověděl a začal rozsáhlý útok na Libanon. Bejrút se hroutí. Z libanonského území létají do Izraele Kaťuše, prý Syrské nebo Íránské výroby. Sýrie a Írán hrozí Izraeli. Obě země veřejně podporují Hizballáh.

Izrael bombardoval "zemi nikoho" na libanonsko-syrské hranici. Syrská armáda vstoupila do Izraele. Írán mobilizuje, Revoluční gardy se formují na izraelsko-libanonské hranici. USA posílají do Teheránu důrazné varování. Teherán na diplomatickou nótu nereaguje a Revoluční gardy za silných bojů vstupují na izraelské území.

Spojené státy americké i přes odpor Evropské unie vysílají na pomoc Izraeli prvních deset tisíc vojáků a z Iráku a Turecka ostřelují vnitrozemí Íránu. Zaštiťují se Íránským jaderným programem. V Iráku sílí mohutné povstání proti americké okupaci, vojáci se urychleně stahují do Turecka.

Velká Británie se přes odpor Evropské Unie přidává k USA, Putin zasílá Bushovi a Blairovi ostrý protest. Před Buckinghamským palácem a Bílým domem denně demonstrují desetitisíce občanů.

Blízkovýchodní konflikt sílí a jeho hranice se pozvolna rozšiřují, Egypt mobilizuje. Z Iráku byli vyhnáni poslední američané. Turci požadují ukončení vojenských akcí USA ze svého území. Evropská unie zrušila žádost Turecka o vstup.

Severní Korea odpálila deset raket Tepodong-2 směrem na Havajské souostroví a raketami Scud ostřeluje Japonsko. Tichomořská flotila opouští Havaj a míří k Japonským ostrovům. Tokio, Kjóto, Ósaka a Sapporo jsou v plamenech.

Teroristické útoky v Indii pokračují, vláda není schopna zasáhnout. Příslušník palestinského hnutí Hammás se odpálil uprostřed mnohatisícové demonstrace před Bílým domem. Do 24 hodin je jasné, že výbuch kromě stovek na místě mrtvých demonstrantů rozmetal do ovzduší spóry Eboly.

Blízký a Střední východ sjednotil své síly a vrhl je proti Izraeli. Během krátké ofenzivy přestal židovský stát existovat. Jeruzalém se vypařil pod teheránskou jadernou hlavicí. V několika minutách opustily své silo jaderné zbraně jak na východní, tak na západní polokouli. Atomové ponorky se připravovaly k úderu druhého sledu. Bylo nebylo...

Přidat na linkovací servery

Strip 011

Tokugawa | 14. července 2006, 9:14 | Strip | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (1)  

Přidat na linkovací servery

Znovuzaložení akvária

Tokugawa | 13. července 2006, 10:42 | Akvarium | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (9)  

Dlouho jsem se tu nezmínil o svém akváriu. On totiž nebyl nikterak významný důvod. Život uvnitř stále stejně skomíral a chřadl, bez viditelných dramatických změn. A právě toto pozvolné vymírání živočišných i rostlinných druhů mě vybičovalo k nebývalé aktivitě, kterou každý akvarista oddaluje, dokud mu nevymře lautr všechno. Znovuzaložení akvária.

Pro ty, kteří nevědí: znovuzaložení akvária představuje činnost, kdy všechny ryby i rostliny přesunete na letní byt, například do třílitrových zavařovaček a z akvária vycucnete všechnu vodu. Dále vyberete komplet štěrk ze dna a akvárium vyčistíte. Pak zopakujete tento výčet v opačném pořadí: vložíte štěrk, vlijete vodu, zasadíte květiny a vpustíte ryby. Zdá se to jednoduché, leč nenechte se ošálit. Jednotlivým krokům se budu věnovat poněkud důkladněji.

Přidat na linkovací servery

Tokugawa 2005. Provozováno na systému bloguje.cz.