Tokugawa

Skok na navigaci

Hledám svého ztraceného Sensei

Tokugawa | 24. října 2006, 10:53 | Letem světem | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (23)  

Aikido

Už je to hezká řádka let, co se mi sensei díky mé nespolehlivosti ztratil. Několikrát jsem se jej pomocí strýčka Googla pokoušel najít, ale marně. Andulka příští rok doroste do věku, kdy je možné pomalu s Aikidó začít a já nemám komu jí (a sebe samozřejmě také) svěřit do péče. Kdybych tak našel toho svého ztraceného sensei.

Škola byla pražská, ale tuším matně, že měla vztah na České Budějovice. Ponejprv jsme měli dojo na Letné vedle Ministerstva vnitra. Pak jsme se stěhovali ke Slavii, na Kubánské náměstí. Pokud si přes clonu let dobře pamatuji, školička to byla malá, téměř privátní a jmenovala se Aikidó klub Mei Shin Kai. A jméno sensei? To je právě to! Pro mne to byl prostě sensei. Ale opět matně si vzpomínám, že mu snad někdo řekl Pepo a že učil na nějaké chemické škole. A že byl skvělej, tatami koupil za svoje, abychom vůbec mohli cvičit. A já vůl ho ztratil. A byl trochu podobný Robinu Williamsovi. Jenže blond.

Poslední indicie je, že se mnou chodili do dojo kluci z intru medicíny z náměstí Jiřího z Poděbrad. A to je všechno, na co si vzpomínám. Kdybyste někdo něco věděl, sebemíň, prosím vás o informaci. Díky.


Přidat na linkovací servery

Jak odradit dítě od návštěvy mateřské školy

Tokugawa | 4. října 2006, 12:28 | Nevšední | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (9)  

Je to smutný příběh, i když má svá nesporná pozitiva. Naše Andulka chodila do školky ráda. Těšila se tam a dokonce jsme měli problém si jí odpoledne odvést. Jenže ne každý den je jako malovaný a mraky plují i na obloze naší rodiny.

Maminko, pani učitelka nám ve školce povídala, že je taková naše maminka. Ale to není pravda, viď, ty jsi moje maminka...

Tehdy jsme ještě netušili, jaký velký problém se v tomto sdělení naší tříleté dcerky skrývá. Dnes ráno to nebohé tdítě simulovalo horečku. Ve třech letech! Ve školce tak plakala a držela se Gaii zuby nehty, že ji od ní musela učitelka doslova odtrhnout. Andulka na Gaiu volala, že nechce, aby byla učitelka její maminka, ale aby její maminka byla učitelkou. Na tak malé dítě poměrně briskní úvaha, co říkáte?

Ze školky vyzvedávám já. Bohužel mě čeká ne zrovna příjemný rozhovor s paní učitelkou o pedagogických chybách. Držte mi palce. A hlavně Andulce, aby uvěřila, že maminku má jenom jednu a že ta ji nikdy nevymění.


Přidat na linkovací servery

Konec jedné strany

Tokugawa | 4. října 2006, 7:29 | Všední | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (4)  

Víte, nikdy jsem Lidovce neměl moc rád. Ono známé kam vítr, tam plášť u nich bylo až příliš okaté. Kalousek svým přesunem k ČSSD započal štěpnou reakci, která se už nedá zastavit. Můžete namítnout, že věděl, co dělá, že se sebeobětoval, aby zachránil svou stranu před koncem (velká koalice). Kdepak. On pouze šel tam, kde cítil moc.

Jeho lidé se vzbouřili a odstranili ho. Možná to bylo upřímné, možná jen kalkul, nicméně přišlo to pozdě. Štěpná reakce už byla nastartována a běžela nekontrolovatelně dál. Včera jsme viděli, jak rozštípla poslanecký klub Lidovců. Ti tři opustivší na sebe vzali odpovědnost za další bezvládí, další strkanice a osočování. Ať volby dopadly jak chtěly, tito tři představitelé KDU-ČSL mohou za další povolební vývoj.

K předčasným volbám dojde tak jako tak, to je už dnes, myslím, jasné každému. Otázka je kdy a jak. Otázka je, zda se ještě vůbec dokáží Lidovci dostat do parlamentu a nebo skončí v propadlišti stejně jako Unie svobody. Převlékání kabátů se někdy také vyplatit nemusí.


Přidat na linkovací servery