Tokugawa

Nízké Taury

Tokugawa | 7. října 2005, 8:18 | Nevšední | Ohodnotit článek 0/0 |   

Víte, nějak nevím, co mám o téhle dovolené napsat jiného než samé superlativy. Ty hory! To je můj osud. Žádné moře, žádná poušť nebo prales, žádné pláže ani tenisové kurty. Hory! Strmé štíty, které se snaží učesat oblaka. Zasněžené hřebeny, ostré jako břit nože. Modrá a bílá a šedá! Šťavnatá zeleň plná potoční a ledovcové vody. Tmavá a vysoká na úpatí, uprostřed nízká a světle zelená, přecházející v šedou a bílou u nebes. A nakonec opět modrá! Hra barev lahodících duši. Hra dřevěných a kamenných vůní pro nos otupělý smogem a mastnotou civilizace. Hra chutí pro hrdla zvyklá na vodu zabalenou v umělé hmotě.

Tolik vjemů, že si jich oko lidské sotva všech povšimne. Monumentální temně šedé hory všude okolo. Za nimi prstenec světle šedých. Za nimi další kruh namodralých. A o kousek dál už nevíte – jsou to ještě hory, nebo už oblaka? A pod horami louky a pastviny s miliardou různých květů, které byly rozsypány s velkou dávkou štědrosti a zahradnického umu. Bílé, žluté, oranžové, rudé, modré, zelené. Slunce rozlámalo své světlo a každé květině nadělilo jednu spektrální barvu. Je jich nepřeberně. Jemně ochmířené i ostnaté, rostoucí v celých trsech na úpatí i skromně a osamoceně mezi balvany a sněhem na hřebenech.

A to ticho! Ticho a zurčící bystřina. Ticho a zvonce krav. Ticho a ševel větru mezi balvany. Ticho a hovor stromů. Ticho a nohy bořící se do sněhu. Ticho a křídla ptáků hluboko pod vámi. Ticho a klokot krve v žilách. Ticho a tlukot srdce. Ticho a zrychlený dech. Ticho. Únava. Vyčerpání. Ticho a samota. Jdete ve skupince a přeci jste každý sám. Jdete každý sám a přeci jste pospolu. Soudržnost. Spoleh. Přátelství. Podaná ruka. Velikost člověka i jeho malost. Podstata bytí. Krystalizace ducha i smyslů. Esence života.

Říkal jsem, že to budou samé superlativy. Velká a prázdná slova. Ale slova nestačí. Musíte to prožít. Vyměnit jednou bosé nohy v horkém písku za těžkou horskou obuv a zpocené ponožky. Cikády a horkou, solí vonící přímořskou noc za kamenitou půdu a těžké provazce deště bušící do stanového plátna. Teplou mořskou vodu za ledový potok, proplétající se mezi balvany a popadanými stromy. Café laté za pramen, prýštící ze skály tři tisíce metrů nad mořskou hladinou. Zkuste to. Aspoň pro jednou.

Přidat na linkovací servery

Komentáře

mekelle - WWW - 07.10.2005, 09:27:14
tak vidim, ze... zapas s matrixom zatial na body jasne vedies:) ako sa to u vas vravi? Jen houšť a větší kapky:)

perkele - 07.10.2005, 15:19:04
Díky.Máš krásne fotky. Taury přidávám do seznamu,co chci ještě navštívít :)) Je čím dál delší :)

Rybushka - 10.10.2005, 10:54:25
Ještě před měsícem bych nechápala, teď už vím, o čem mluvíš ;) Zamilovala jsem se. Do hor !

Přidání komentáře...

Jméno:	Možno použít OpenID
E-mail:
URL:
Nadpis:
Text:

Tokugawa 2005. Provozováno na systému bloguje.cz.