Tokugawa

Skok na navigaci

O třech přadlenách

Tokugawa | 12. října 2005, 7:24 | Nevšední | Ohodnotit článek 0/0 |   

Coby nadšený otec právě prožívám pohádkové období.
"Táto, tatí-ku, číct! Poáku! Potím potím!"
A tak čtu. Naposledy to byla pohádka O třech přadlenách od Karla Jaromíra Erbena. Pohádku jsem četl nadvakrát, neb Andulka v polovině usnula jako špalek. Dočetl jsem, přikryl potomka a začal přemýšlet. Co je tohle za divnou pohádku? Jaké mravní ponaučení dítěti dává? Jak ho formuje pro další život? Jak ho staví k poctivé práci? Ke lži? V krátkosti vám nastíním zajímavý děj.

Žila byla chudá matka s chudou dcerou Liduškou. Liduška byla líné nemehlo, s ničím matce nepomohla, natož s předením, jediným zdrojem jejich obživy. Jednou už to matka nervově nevydržela, dostala hysterák a milou Lidušku seřezala jako psa. Jenže zrovinka v tom okamžiku jela kolem jejich chalupy královna a hned proč ten křik a co se tady stalo.

Matce bylo hloupé říct královně, že má línou dceru, a tak si pohotově vymyslela lež. Když ona je, paní královno, Liduška tak hrr do předení, nic jiného nedělá, nejí ani nespí, ven nechodí, ani k muzice. Musela jsem jí zakázat kolovrat. Paní královna sama byla velký nadšenec do předení, a tak si řekla, že vezme takovou pracovitou přadlenu k sobě na zámek.

Milá Liduško, povídá královna, mám tady tři komnaty až po strop plné té nejjemnější příze. Když je do třech dnů spředeš, staneš se mou snachou, dostaneš království a půl prince k tomu. Královna odešla a nechala Lidušku stát v šoku před kolovratem.

Liduška věděla, že je kopyto líný, a tak se ani nesnažila příst. Jen si zoufala. Druhý den se na ní přišla podívat královna a poněkud se vytočila, když zjistila, že není upředeno ani jedno jediné přadeno. Liduška proseděla noc na okně a plakala, co že si nebohá počne. To se opakovalo i druhý a třetí den.

Královna vyváděla jako by jí potrefilo, a hned že dá Lidušku zavřít, ne-li něco horšího. Poslední noc Liduška plakala tak usedavě, až to nadpřirozený svět nevydržel a poslal k ní tři přadleny. V podstatě báby, které neumněly nic jiného než příst. Jedna měla od žmoulání přádla ohromný palec na ruce. Druhá od slinění prstů obrovský pysk a třetí nohu jako ploutev. Od věčného šlapání pedálu kolovratu. Ptaly se Lidušky, proč pláče a Liduška jim celý příběh vypověděla. Přadleny se hned chopily kolovratu a začaly příst. Měly jen jednu podmínku – aby je Liduška pozvala na svatbu, což jim ona s radostí slíbila.

Přadleny dopředly a zmizely, královna přišla s pochopy, ale když viděla, že je dopředýno, hned vystrojila veselku. Liduška si vzala prince a stala se královnou. Na svatbu pozvala i tři podivné přadleny. Když princ viděl, jaké tělesné deformace mají babky z předení, zakázal Lidušce až do smrti sáhnout na kolovrat.

A to je konec. Shrnutí: Líná Lída se bez jakéhokoliv přičinění stane královnou a ještě dostane befelem, že do smrti nesmí sáhnout na tolik nenáviděný kolovrat. A ještě k tomu si vezme chlapa, kterého v životě neviděla. Navíc se mi zdá, že muži (princ) jsou zde zmíněni pouze coby obchodní artikl, do děje nikterak nezasahují, jen poslušně činí, co jim matka nakáže. Dále princ očividně segreguje tělesně postižené. A pak – královna a nadšenec do předení! Nevím, jestli mi něco uniklo, ale vyššího smyslu této pohádky jsem se nedobral. Doufám, že se mě na to Andulka nikdy nezeptá, jinak bych jí musel říct, že tahle pohádka popisuje, žel bohu, krutou realitu dnešního světa.


Přidat na linkovací servery



Komentáře

bačík - 12.10.2005, 10:44:06
Pointa Tak já bych v tom takovou malou pointičku viděl: Kdo víc brečí, víc si vybrečí(zemědělci dotace, kamióni odklad mýtného, České Dráhy výhody...). Takže učitelé, lékaři, podnikatelé... brečíte málo!

fily - 12.10.2005, 13:33:53
vzpomínám si na pohádkovou knížku, kterou jsem měla jako malá doma a tyhle tři přadleny tam byly moc hezky vyobrazený. Často jsem si ten obrázek prohlížela a byla ráda, že kolovrátky jsou minulostí ;O) Ale je fakt, že mi tyhle pohádky taky příjdou úplně totálně na prd a nechápu to pozitivní poselství v nich...

solinka - Mail - WWW - 13.10.2005, 15:28:23
Jsem to videla v televizi nekdy davno Pohadka se jmenovala O trech pradlenach a jediny, co si pamatuju, ze ta s tim velkym palcem se jmenovala Zvandolina. Myslim ze ta s tim platfusem byla Slapalina ale jak se jmenovala ta treti, to nevim :o(. Kazdopadne mi utkvela v hlave jen ta jmena, nad poselstvim pohadky me nikdy nenapadlo hloubat :o) A myslim, ze deti to v tomhle veku ani nedelaji, protoze jsou rady, ze jim milovany rodic venuje cas a nadprirozeno a maly dil strachu je zajima vic nez logicka uvaha dospeleho. Drzim palce pri cteni a doufam, ze u toho vzdycky usne tvoje mala driv nez ty :o)

Trillian - 13.10.2005, 15:28:23
je to jednoduché:
lež v podání rodiče vám přinese po čem sníte :o)))

David - 19.10.2005, 12:55:00
Mám pocit, že Liduška v té pohádce není vysloveně záporná postava, ne tak, jak to popisuješ. Utrpení ji změní v lepšího člověka.

Tokugawa - WWW - 19.10.2005, 14:05:03
O tom jsem tedy v této verzi od Erbena nenašel ani zmínku :o) Jediné, kdy Liduška Trpěla bylo, když jí matka řezala :o)

bos. - WWW - 20.10.2005, 16:23:09
trochu mi to připomíná pohádku od bratří Grimmů O Dupynožkovi. na začátku také lež, že umí ze slámy příst zlato, král si ji vzal a tak podivnému skřítku slíbila, že co bude v domě za rok nového bude jeho. nakonec princezna uhádne jeho jméno a syna tak zachrání.

David - 21.10.2005, 14:53:54
Neodsuzujme Lidušku Máš pravdu, že doslovně nic takového Erben neříká. Ale na tom přece nezáleží. Pro citlivého člověka není těžké soucítit s trpícím (sám píšeš, že Liduška usedavě plakala), slitovat se nad ním, nepřát mu jeho trápení. A to i přesto, že onen člověk má určité charakterové vady. Nakonec lenost je vada poměrně neškodná. Leností člověk ubližuje spíše sám sobě než svému okolí. Vím, že je tenhle spor je nesmyslný, je to jen pohádka, ale nevidím to tak jednoznačně. Nemůžu přece odsoudit člověka pro jeho lenost a potažmo z toho vyvodit, že taková pohádka dává dětem špatný příklad. Co víme o Lidušce? Mohla mít jiné kvality, které by její slabost vyvažovaly. Mohla být milá, laskavá, empatická, mohla se chovat velice lidsky. Alespoň já si ji tak mezi řádky představuji. Co víme o tom, jak to vnímají děti??? Zjednodušit je snadné. Chci jen říct, abychom se vyvarovali zbrklých odsudků.

Tomáš Truhlář - Mail - 17.05.2006, 19:57:09
JMÉNA PŘADLEN Dobrý den,

prosím, nedal by někdo dohromady ta jměnapřadlen...

MOC DĚKUJI, Tomáš

jana - Mail - 12.06.2006, 11:55:52
TŘI PŘADLENY Znám jen dvě jména přadlen Šlapalína, Mžouralína a třetí neznám..

Bany - Mail - 06.08.2007, 15:00:24
Asi Žvandolína, ne . . .

Michal - Mail - 16.10.2007, 08:52:52
jo jo šlapalína a mžouralína určitě a ta žvandolína hmm.. asi jo

Oliva - Mail - 16.12.2007, 22:16:54
Achjo...to jsou ti dospěpí, kteří přestali rozumět řeči pohádek, málem i mě se to stalo...naštěstí děti jim stále rozumí, pohádky znají z paměti, stále je utěšují a nechají si je vyprávět třeba posté..není to náhodou podezřelé?
Ještě než se můj logický rozum stihl ofrňovat nad pohádkami a popírat tak potěšení z nich, dostaly se mi do rukou různé psychologické výklady pohádek. Zdá se tedy, že v nich je zakódován hlubší smysl pomocí symbolů a metafor...takový, který vybaví radami dítě na další život a zabere to jen dvě strany místo zbytečných pouček a řečí které stejně nikoho nezajímají a nikdo nebere vážně. Časté symboly jako had, moudrá stařena, živá voda, mluvící zvíře(instinkt)- žába(jako obojživelník vylézajíci z moře, tj. nevědomí, symbolizuje proměnu, procitnutí a otevření se světu),kůň-tělo, pudy, síla, kouzelná hůlka(falus, moc,) takový kocour v botách je dobrý- boty- obout se do něčěho,postavení, možná i do své cesty na vlastních nohou, zlidštit instinkt, přijmout ho- kocour co chodí po dvou. kocour- no je toho moc... zkrátka děti ještě nezapomněli.
Kdyby měl někdo zájem pochopit, že každý z nás má v sobě hladového vlka, draka i panovačného krále, hada či princeznu a že jde o příběh člověka, vyprávěný obraznou metaforou, nechť se poučí z chytrých knih: Tajemství dvou partnerů (myšleno tělo a duše) o J. Heffernannové i třeba její Příběh cesty na sever, knihy Junga povídají také o symbolech a individuaci, př jeho V. svazek či kniha Mandaly, symbol nevědomí a další.
Doufám že tahle interpretace je alespoň malinko srozumitelná. Ještě mě čeká mnoho let, než budu číst pohádky svým dětem ,ale už se těším.

Kveta - 12.09.2008, 23:33:11
nevite nevite, prosim nekdo jak to bylo zfilmovane, pod jakym nazvem. Pod `nazvem O trech pradlenach to neni

Honza - 03.10.2009, 14:20:49
Ponaučení Já v tom ponaučení vidím. Rodiče by se neměli za své děti stydět a ani lhát o tom, jak jsou skvělí, když ve skutečnosti nejsou. Akorát to přivádí děti do nebezpečí, když se toho někdo chytne. Viz třeba film Ptačí klec, tam se pro změnu styděl trochu syn za otce před nastávajícím tchánem :-)

Petr - 12.01.2010, 15:27:52
Jména : Šlapalín, Lízalína a Mžouralína. Byla to i taková dost divná TV pohádka, pořád vařily zavařeniny...

Eva - 12.01.2010, 16:32:00
Tak ta divná pohádka se jmenuje Bílá kočička a ty tři víly, co ta jedna furt vaří marmelády, se jmenuji Evelýna, Violína a Merlína

pavel - Mail - 23.06.2010, 14:11:23
Přadleny Šlapalína,Soukalína,Mžouralína

nikol - 29.09.2010, 15:20:24
Super pohadka ze jo tak piste

Tereza - Mail - 03.12.2010, 17:46:15
tři přadleny Tři přadleny jsou Mžouralína, Šlapalína, Žmoulalína, to je ta s tím palcem



Přidání komentáře...

Jméno: Možno použít OpenID
E-mail:
URL:
Nadpis:
Text: