Nedělní chvilka poezie
Seděli jsme s tátou na balkoně a dívali se do mlhy. Sotva jsme rozeznali černé větve stromů. Byly obsypány krákajícími havrany. Černé listí. Krom havranů nebylo slyšet vůbec nic. Od úst nám stoupala pára, před námi na stole stál džbán s pivem. Bavilo nás pozorovat, jak se havrani s hlasitým krákotem vznesli a přesunuli se ze stromu na střechu. A na strom opodál a na další. Až se rozpustili v mlze a ticho už nerušil absolutně žádný zvuk.
Z kuchyně voněla pečící se kachna nadívaná padavčaty z aleje za vsí. A divokým kořením. Hlavně bobkový list a jalovec. A samozřejmě polévat pivem. Občas jsme zkřehlou rukou nalili ze džbánku do půllitrů polotmavý Granát.
"Tak abychom došli pro další, co, synku?"
Přidat na linkovací servery
Komentáře
Eleska - 07.11.2005, 12:10:59
Ach, jak krásné.
Mám ráda tyhle chvíle, kdy člověk nemusí na nic myslet a zjišťuje, že je vlastně šťastný...
perkele - 07.11.2005, 17:08:45
chvíle štestí... :)
Hezký příspěvek
fily - 07.11.2005, 18:45:28
tak tahle poezie se vám povedla :O)
lukyn.v - WWW - 07.11.2005, 22:12:28
Hezký... Jenom jsem to čet' a cítil tu úžasnou atmosféru. :)

