Tokugawa

Skok na navigaci

Jak to všechno začalo

Tokugawa | 13. prosince 2005, 10:30 | Akvarium | Ohodnotit článek 0/0 |   

Je tomu velmi dávno. Telefonní budky byly ze dřeva, nejluxusnějším vozem Žiguli 1500 a Tokugawa byl tak malý, že sotva unesl školní brašnu. Svým způsobem idyla. Až na to, že malý Tokugawa právě ukradl své vlastní matce 100 Kčs ze zelených desek v kapse tygrovaného županu, uloženého v šatní skříni sektorového nábytku Universal.

Kolem Zverimexu na třídě Sboru Národní Bezpečnosti chodil Tokugawa do Lidové školy umění v Bajkalské ulici. Pokaždé si našel chvilku a okukoval rybičky. Hlavně neonky a tetru bojovnici. Tentokrát ale bylo něco trochu jinak. Tokugawa nestál před akvárii, ale u pultu.
"Tři neonky, prosím," řekl a podal prodavači ukradenou stokorunu. Prodavač na oplátku podal Tokugawovi igelitový pytlík, kde splašeně rejdily sem a tam tři vyděšené rybky.

Po cestě domů se Tokugawovi v hlavě všechno rozleželo. Jak doma vysvětlí, kde vzal ty ryby? A ještě ke všemu tři? Zastavil se, usedl na oprýskanou zeď lemující předzahrádky a rozvázal pytlík s rybami. Tři je moc. To by nevysvětlil. Vylovil jednu neonku a položil jí na zem. Červeno-modré lesklé tělíčko se mrskalo v zoufalém boji o život a obalovalo se hlínou a prachem. Malý Tokugawa chvíli nebohou rybku sledoval a pak vyrazil k domovu.

Po cestě potkal pana Vitáska, nadšeného akvaristu a pro tento okamžik i spasitele. Ten obdaroval malého Tokugawu malým akvárkem, bratru na 15 litrů. A Tokugawa měl pro rodiče hned výmluvu. Dostal akvárko i neonky od pana Vitáska.

A tak se stalo. Dvě neonky za kradené peníze plavaly v malinkém akváriu, na dně od psů počuraný písek z pískoviště z parku přes ulici. A neonky kupodivu žily. Akvárko se zelenalo, žádný filtr, žádný termostat, žádné vzduchování. Nejprve uhynula pěkná černá skalára, kterou domů donesl některý z rodičů. Neonky šly za ní v poměrně rychlém sledu. Akvárko se smrdutou zelenou vodou skončilo na popelnici. Ale touha po rybičkách v Tokugawovi zůstala už napořád.


Přidat na linkovací servery



Komentáře

Wal. - 13.12.2005, 11:30:56
Co je asi s panem Vitáskem.

carpenter - 13.12.2005, 11:32:26
já měl zase želvičky, ale dopadlo to stejně. Ačkoli jsem jim vodu svědomitě měnil, chytily nějaký zákal do oka a...

Kyklop - 13.12.2005, 14:12:54
Mel jsem u babičky suchozemskou želvu Otylku (podle postavičky v kresleném časopise, další postavou byl Mojmír :-) a v zime spala v bedýnce ve sklepě. Už mohla slavit 25 narozeniny, kdyby v lete nenaboural soused do zdi na zahrádce, pod kterou se Otylka procházela. No, takhle si to vysvetluji dodnes, protoze jsem ji uz nikdy nenasel :-)

Měl jsem křečka Césara a flusal jsem po něm versatilkou. Už ani nevím, jak dopadl, ale budiz mu země lehká.

Rybičky. Táta je dodnes vášnivý akvarista, ale mě rybky moc nebavily, protože plavou jen sem a tam, dolu, nahoru, doleva, doprava, ale nic jiného :-)) Až později jsem pochopil, proč chtěl dát pan Holzmann rybičku z akvárka do klece... :-)

mekelle - WWW - 13.12.2005, 14:45:53
rybky, psy, koryny za mlada som mal akvarium, ale po par rokoch to prstalo byt ono a tak som ho vymenil za bicykel:) Mali sme doma aj dvoch psov, ti sa vsak uz stihli od nas odobrat (vo veku 13 a 14 rokov:). Vcul sa doma tesime zo suchozemskej korytnacky:))
Ale inteligenciu rybiek by som neodsudzoval, kamarat ma nejake vacsie (meno si nepamatam) a tie su celkom komunikativne (samozrejme, v ramci svojich moznosti:)

rulisa - WWW - 13.12.2005, 19:21:11
Máme doma rybičky několik let, pořídili jsme je dětem. Já je předtím nikdy neměla, naši pro žádná zvířata doma nebyli. Sestudovala jsem kvůli tomu asi tři knížky a jeden čas dokonce odchovávala mladý. Aby rybičky nechcípaly a člověk si nezatáh do akvárka jednu z tisíců rybích nemocí, to chce hodně práce téměř badatelsky vědecké a hodně opatrnosti. Občas něco holt vychcípá. Ale tu a tam něco dokoupíme a jedem dál. Rybičky jsou fajn. Skvělý, když člověk padá na ústa, hlava vygumovaná, potřebuje si srovnat myšlenky... Kouká do nasvícenýho kamínkovýho zelena s proplouvajícíma drobnůstkama, co nemluví, nehádají se, nevnucujou se ani na sebe nijak neupozorňujou... Kouká a relaxuje. :-)

Magráta - 14.12.2005, 08:31:53
Měli jsme neonky, bojovnice, lekavé skaláry i nějaké žabky, a když uvážím, jak jsem nesnášela čištění akvárka, tak nám vydrželo v různých obměnách dost dlouho. No a nakonec to u mě vyhrály kočeny na celý čáře ...



Přidání komentáře...

Jméno: Možno použít OpenID
E-mail:
URL:
Nadpis:
Text: