Tokugawa

Ať žijí duchové

Tokugawa | 20. července 2006, 8:16 | Nevšední | Ohodnotit článek 1/1 |   

Krakovec! Jak středověce mi to jméno zní! Hrad rytíře Brtníka z Brtníku a jeho dcery Leontýny Brtníkové z Brtníku. Téměř legenda. Čert tomu chtěl, že v okamžiku, kdy jsme vstoupili na dřevěný most vedoucí do hradu, kdosi před námi právě zamkl bránu a omluvně pokrčil rameny. Nevadí, Krakorec je krásný i zvenku.

Vlastně jsme byli na hradě s Andulkou úplně poprvé. Trochu jsem se bál, že její dva a tři čtvrtě roku budou málo, že se bude nudit. Ale kdeže! Je to pravé dítko zbrojířovo! Hradem byla nadšená, neustále se dožadovala nových informací, kupříkladu kde je ta střecha, co ji postavili trpaslíci, jestli potkáme toho rytíře a princeznu, zda tu bydlel i drak, proč není voda ve studni a tak.

Bylo nádherné počasí, světlo jako stvořené pro fotografování a vyprávění pohádky. Támhle bacil duch rytíře Brtníka vedoucího samoobsluhy Jouzu, tady se zase propadl do sklepení, tady pil Francovku ("Znamenitý nápoj, pachole!") a tady povolával trpaslíky, kouzlo, které smí udělat maximálně jednou za sto let. Jímala mě nostalgie a jímá mě i teď, když to všechno sepisuji.

Založení hradu se datuje k roku 675. To je letopočet, hluboko před založením českého státu v době bratrů Svatého Václava a Boleslava! Roku 1383 byl hrad Krakovec dopřestavěn purkrabím z Křivoklátu, Jírou z Roztok. Jíra patřil mezi přední oblíbence Václava IV. a podle toho také jeho sídlo vypadalo. Zkázu hradu zapříčinili mezi roky 1631 až 1634 Sasové, hrad přestal být za Třicetileté války obýván a zcela zpustl. Někdy počátkem 18. století byl však hrad již opět zcela obyvatelný, dokud ho roku 1783 nezapálil blesk. O zbytek se postarali vesničané, kteří používali kámen z hradu ke stavebním účelům.

Podívejte na tu mojí holku! Jak se zájmem prohlíží tu majestátní zříceninu! Jsem rád, že se jí hrad líbí. Když na tuhle fotku koukám, skoro slyším tenký dětský hlásek: "Jendo, nemoh bysem sníst tu, místo toho tudle, tu, žížalu?"

Večer, když jsem pak Andulku uspával, musel jsem jí znovu převyprávět celou pohádku o rodině Brtníků, Dlouhém Jendovi, Černé Kronice, žampiónech a Jouzovi ze samoobsluhy. A nesměl jsem samozřejmě zapomenout ani na Pramen zdraví z Posázaví. A druhý den jsme jeli na Krakovec znovu. Abychom se podívali dovnitř a na středověkou bitvu, pořádanou v podhradí. Andulka dostala na ruku razítko a bylo o zbytek dne o zábavu postaráno. "A pvoč se ty vytíži, tatínku, pevou?" Když si mohla ještě sama koupit lízátko, získal si jí středověk pravděpodobně navždy.

Přidat na linkovací servery

Komentáře

Kyklop - 20.07.2006, 12:48:20
Pěkný! A díky za inspiraci na výlet! Už koukám, jak se tam dostat... :-)

Tokugawa - WWW - 20.07.2006, 13:02:46
Krakovec je vesnice, ve které bych rád bydlel. Silnice vede pouze tam, odtud už ne :o) Slepá cesta zakončená malebnou a udržovanou vsí s majestátní dominantou. Navíc Rakovnicko je vcelku pohledný kraj.

p. - WWW - 20.07.2006, 15:01:12
no ty bláho, Pupajs vyrostla, to snad není ani možný :O)))

Zbyněk - WWW - 20.07.2006, 23:55:24
Moc hezké povídání. Úplně jsem se vrátil do dětských let a bylo mi fajn :-)

Magráta - 21.07.2006, 10:16:36
Na Krakovci se udatně bilo i moje dítě a mě strašně mrzelo, že jsem se tam za ním nemohla jet podívat. Tak třeba příště. A ještě je pár vystoupení tohle léto čeká ;-))

Tokugawa - WWW - 21.07.2006, 10:34:11
Saprlot, to jsem se mohl setkat se svým zákazníkem :o)

Přidání komentáře...

Jméno:	Možno použít OpenID
E-mail:
URL:
Nadpis:
Text:

Tokugawa 2005. Provozováno na systému bloguje.cz.