Tokugawa

Skok na navigaci

S dítětem na kole

Tokugawa | 25. července 2006, 9:05 | Nevšední | Ohodnotit článek 0/0 |   

Andulka v sedačce

Sedačka není nová, máme ji z druhé ruky. Nebyl jsem u koupě, takže vymyslet jak má být na nosiči přidělaná bylo hotové peklo. Nicméně Vergilius mého rozumu mě tímto peklem provedl a já mohl Andulce oznámit: "Tak jedeme!"

"Hujá! Hujá!" radovala se Andulka. Ale ne dlouho, neb jsme narazili na první úskalí cestování s dítětem přivázaným na zadním nosiči. Jak do sedačky na vratkém kole dítě uvázat! Kolo se nahýbalo sem a tam, Andulka trhala rukama na jednu stranu a hned zase na druhou, jak se snažila vyrovnávat a vyluzovala citoslovce strachu: "Ba, ba, ba, ba, ba..." A hle – vytanul problém číslo dvě. Jak nasednout. Obvykle hodím nataženou nohu přes sedlo a je to. Ale jak to provést, když je vzadu vysoká sedačka s dítětem? Odpověď znám – blbě. Dostat nohu přes rám je výkon hodný baletního mistra. Kolo se při tom zmítá a já zase slyším: "Ba, ba, ba, ba, ba..." a napadá mě, že to moje dítě musí mít už teď k cyklistice získaný odpor. Ale pletl jsem se.

Jakmile jsme se rozjeli, Andulka se začala smát a rozpovídala se. Bohužel má teď velmi zvídavé období, takže ode mne vyžadovala odpovědi na své otázky, což se dost špatně na kole praktikuje. Jednak dítě za sebou velmi špatně slyšíte, jednak při mluvení polykáte mouchy. "Tatínku, ne tak jychle, posím tě." Zbrzdil jsem. Pět a třicet kilometrů v hodině byla vcelku obstojná cestovní rychlost.

A tak jsme jeli. Vedro až k zalknutí a já vůl nevzal pití. No nic, v těch mouchách nějaká tekutina jistě byla. Obohacená proteiny.
"Andulko, pojedeme se podívat k zámku?"
"Hujá! To se těšim! A bude tam pincezna? A kál? A kálovna?"
Veltrusy nás uvítaly stínem zámeckého parku. Pávy v zahradě objevila Andulka a byla na to patřičně hrdá.

Ujeli jsme pro začátek 21 kilometrů, což je pro otce, který na kole neseděl tři roky a přibral za tu dobu 15 kilo dost zápřah. Obzvlášť ve 35°C a s osmnáctikilovým upovídaným závažím na nosiči. Naštěstí to závaží na posledních 5 kilometrů usnulo!


Přidat na linkovací servery



Komentáře

Kyklop - WWW - 25.07.2006, 15:27:03
Přesně! :-)
Posadit děcko do sedačky na kole, které není kde opřít, vyžaduje krapet "umění" spojeného se "sílou". U baráku to bylo ještě ok - kolo jsem opřel o zeď, ve volné krajině jsem však jednou rukou držel kolou a dceru "nandaval" všelijak jak jeřábník. Když byla větší, tak už nasedala sama.
Sedačku jsme měli na dámském trackingovém kole, takže nasednutí problém nebyl.
A období, kdy dcera seděla na sedačce a pořád se na něco ptala bylo moc hezké...
A také nám v ní usínala :-)
Užívej si to TÁTO, protože příští cesta při té "rychlosti" bude k oltáři...
;-)

carpenter - WWW - 25.07.2006, 17:53:17
hehe, diky za clanek, alespon ted vim, co me pristi tyden ceka...

ah - 25.07.2006, 22:41:50
všechna taková poprvé jsou s dětmi nádherná ... já nedávno posazovala syna poprvé na odrážedlo ... a taky se moc těším, až poprvé pojedem na kole ... užívat, užívat, užívat si ty okamžiky!! :-)

tofu007 - WWW - 26.07.2006, 07:02:09
:-) jéé Kyklop už to napsal za mě ;-)

null - 26.07.2006, 09:29:57
18 kilo predsa musis v pohode zdvihnut jednou rukou... uf, ked na to pride tak aj 40 :-)



Přidání komentáře...

Jméno: Možno použít OpenID
E-mail:
URL:
Nadpis:
Text: