Tokugawa

Skok na navigaci

Pan Karafiát se otočil v hrobě

Tokugawa | 11. prosince 2006, 9:10 | Nevšední | Ohodnotit článek 0/0 |   

A ne jednou. Aspoň desetkrát. To bylo tak – šli jsme s Andulkou na loutkové divadelní představení Broučci. Sál potemněl, děti se utišily a na jeviště vylezl pán, který divákům sdělil, že toto představení hraje jejich spolek už od 60. let minulého století a že je to tedy velmi zdařilý kus. Nebudu Vám popisovat celé představení, vyberu jen největší špeky.

Jak jistě víte, když letěl Brouček poprvé s pantatínkem svítit lidem, velmi se bál, aby ho nesežrala žluna. Po cestě ale nepotkali žlunu, nýbrž sovu, která svatojánské broučky nežere. Tím celá příhoda končí, Brouček se utišil a vesele svítil dál.

Upravená verze:
"Tatínku, copak to tady je?" ptal se Brouček tatínka.
"To je, milý Broučku, hájovna."
"A k čemupak je ta hájovna dobrá, tatínku?"
"Tady bydlí hajný, který hlídá les, Broučku."
"A proč ho, tatínku, ten hajný musí hlídat?"
"Aby mu lidi nekradli stromy. Lidi totiž, milý broučku, kradou, kde můžou. Ukradnou úplně všechno, na co přijdou. A proto musí hajný hlídat." vysvětlil zvědavému Broučkovi otec.
"A, tatínku, ten hajný nekrade?"
"Ne, ten nekrade."

Náhle v lese zahouká sova. "Tatínku, tatínku – žluna! Určitě mě sežere!" volal malý Brouček a schoval se pod listí.
"I nesežere, to je sova, ta svatojánské broučky nežere, leda tak myš nebo žábu. Neboj se, Broučku, a vylez."

Ozvala se veliká rána, až několik dětí v hledišti propuklo leknutím v pláč. "Slyšíš, Broučku?" dí otec. "To byl hajný. Zrovna tu sovu zastřelil..."

Nebo – Brouček se nechce ženit. "Janinko, že se nemusím ženit, viďte že nemusím."
"Inu, Broučku, kdo nemůže – ten nemusí. Ale kdo může – ten musí!"

Nebo – Beruška si Broučka nechce vzít, protože je Brouček neposlušný.
"Maminko," povídá Brouček, "když ona mě, Beruška, nemá ráda."
"Ale ona Tě začne mít ráda, až si ji vezmeš..."

A tak dále a tak podobně. Dospělí se váleli smíchy a děti měly v hlavě naprostý guláš. A to jsem ani nenapsal o chlapovi v řadě za mnou, kterému začal zvonit mobil. Debil, povídám si pro sebe a čekám, až to típne. A on? Představte si: "Ano?" povídá do sluchátka. "Jo dobře, poznamenám si, víte, já jsem zrovna v divadle. Jo, dobře, tak moment..." A dál telefonoval a prodíral se přes lidi ven...!
Přidat na linkovací servery



Komentáře

fade - WWW - 11.12.2006, 10:17:19
tak díky za varování, kam určite nejít. BTW na mobily v kině jsem zvyklá, ale nedávno jsem viděla partičku teen mladíků, každý v ruce otevřenou láhev s tvrdým chlastem, jak tancují a řvou do rytmu filmové hudby...

Trillian - 11.12.2006, 11:11:18
mohlo to dopadnout hůř, v 60. letech neměli přístup k US filmům se Schwarzenegerem, si vezmi ty možnosti, co jim unikly! :o)))

Kverty - 11.12.2006, 12:55:23
Dneska bych si asi rozmyslela, něco takového dětem hrát. Ale jedná se o téměř doslovné citace z Karafiáta. A jak to skončilo - stejně jako v knížce? (Tj. šťastně - všichni nakonec v zimě zmrzli.)

Tokugawa - 11.12.2006, 13:11:29
Jo. Devět bílejch a tři chudobky s červenými konci lístků :-)
Tedy nevím, že by v knize bylo něco o zastřelené sově a hajným :-)

Jerry - WWW - 11.12.2006, 13:33:10
Karafiát V knize jako jsou Karafiátovi broučci, se mezi ostatními poslušně zemřelými oběťmi tohoto "spisovatele pro děti" jedna zastřelená sova snadno ztratí... Asi mám vůči Karafiátovi averzi, ale přijde mi doopravdy docela morbidní a jediná chvíle, kdy ho můžu, je, když ho recitují na besídce divadla Sklep :-)

kryska - 11.12.2006, 14:41:16
Hůůůů Karafiát! Toho mi četli jako mrněti před spaním... děsy z toho vzešlé si pamatuju dodnes. Noční můra z elm street se může jít schovat.

Přečetla jsem si to pak ještě jednou jako starší a to mi vstávaly vlasy hrůzou zase pro změnu nad tou náboženskou propagandou.

Zlatej Rákosníček :o))

Marvin - WWW - 11.12.2006, 22:00:26
Jóó jo, broučci ... taky mám z toho husí kůži ještě dnes. Konkuruje jim snad jenom Čarodějův učeň ... "Krabate!" :)

Gaia - 13.12.2006, 13:01:57
Čarodějův učeň - to byl horor. Myslím, že bych se bála ještě dnes.

izumi - 13.12.2006, 22:34:22
Já Broučky milovala - zvlášť v podání pana Högera na LP.
Slunce bylo u samého západu a svatojánští broučci vstávali. Maminka už byla v kuchyni a vařila snídani, tatínek už také nespal - ležel ještě v posteli.....a tak dále a tak dále:-)

Marvin - WWW - 19.12.2006, 11:18:01
[Gaia] No já se při Broučcích klepu taky ještě dnes :))

Jago - 19.12.2006, 20:30:12
Na Broučcích mě vždycky fascinovaly dvě věci: 1. Jak může být hmyz, který nemá duši, spasen? 2. Jak se D.P. Karafiát pěkně vyvlékl z mezidruhového křížení - nechal to všechno pomrznout!

Kač-e-na - 22.12.2006, 22:21:58
Divadlo pro děti Letos u nás (Kadaň) probíhalo Františkánské léto. Různé kulturní akce - koncerty, filmová představení, divadlo - přímo v rozsáhlé zahradě Františkánského kláštera (je to nádherné místo). Každou neděli se hrálo i divadlo pro děti. Různé divadelní spolky - něco lepší, něco horší... Moje dvouletá dcera, ač normálně velmi živá, vydržela 45min nehnutě sedět a sledovat, co se děje na jevišti. Jak se postupně rozkřiklo, že je něco zadarmo, bylo narváno. V prvních řadách děti - s nanuky, brambůrky, pokřikovaly (nikoliv součást představení), dokonce házely na herce trávu a kamení. A rodiče? Ti seděli v zadních řadách, pojídali brambůrky, nanuky, telefonovali, pořvávali po sobě, chlastali (nedá se napsat popíjeli). My jsme seděly někde uprostřed a neslyšely jsme téměř nic.
Byla jsem tak zhnusená.



Přidání komentáře...

Jméno: Možno použít OpenID
E-mail:
URL:
Nadpis:
Text: