Co se to děje?
Se světem se něco děje. Zcela jistě. Je to proces plíživý, nenápadný. Nebudu mluvit o eskalaci násilí, o politice a civilizačních chorobách, o kultuře hypermarketů a blízkový- chodním konfliktu. Zajímají mě obyčejní lidé, které denně potkávám.
Při bližším ohledání zjistíte, že jejich výraz je "takový prázdný". Jdou proti vám a vzbuzují strach. Ta divná žena nebyla nijak nápadná, přesto jsem si jí všiml. Nenamalovaná tvář, krátce střižené vlasy, tmavěmodré šaty. Nesla velkou tašku, což na nádraží není nic divného. Šli jsme přímo proti sobě. Když mě míjela, mírně se naklonila a pronesla: "Všichni zemřete..."
"Nápodobně," zareagoval jsem, ale divná žena dávno zmizela v davu.
Několik dní mi její slova ležela v hlavě. Kdo to byl? Ten výrok patřil mně konkrétně nebo nám všem, lidem? Proč? Co ji vede k tomu, aby náhodným lidem sdělovala tuto nezvratitelnou pravdu? Proč mě to vykolejilo, když vím, že měla pravdu?
Nemám sice na krku cedulku (nejsem performer), ale také chodím pěšky. Pokud chcete potkat divné lidi, doporučuji to. Míjíte desítky prázdných tváří, které hovoří pro sebe. Jen občas má někdo z nich v uchu handsfree. Ostatní mají neviditelného společníka. Někteří hovoří plačky, jiní nervózně, další pípají jako kuře...
V kanceláři sedíme tři. Za dva měsíce jsme na sebe téměř nepromluvili. Když mám něco vyřídit, raději napíšu e-mail, než abych telefonoval. U nás v domě sousedi neodpovídají na pozdrav. Když na mě někdo cizí promluví na ulici, napadne mě nejprve, že je to další blázen, bezdomovec, žebrák, člen sekty...
Asi se musím přestěhovat na venkov, nebo také začnu pípat jako kuře, než mě město sežere.
Přidat na linkovací servery

