Tokugawa

Skok na navigaci

Pu-Er

Tokugawa | 9. července 2003, 7:28 | Nevšední | Ohodnotit článek 0/0 |   

Dnešní ráno je jako stvořené pro misku dobrého černého čaje. Do práce se moc nechtělo, venku to vypadá na déšť... Z hromady čajů v šuplíku jsem vybral Pu-Er, černý čaj, který buď milujete, nebo nesnášíte.

Tajemství výroby Pu-Eru střeží číňané jako oko v hlavě. Je to národní specialita a státní tajemství, o které se nehodlají s nikým dělit. Přesto jsem pil nedávno v čajovně U cesty, kterou považuji za nejlepší v Praze tzv. Vietnamský Pu-Er. Nebo to bylo v Amaně?

Slyšel jsem pověst, která popisovala vznik Pu-Eru takto: Kdysi dávno vezli obchodnící čínskému císaři pravidelnou zásilku jeho oblíbeného čaje. Těžce naložené muly šplhaly po stezkách vysokých hor. Zásilka byla opožděna a obchodníci, aby se vyhnuli císařovu hněvu, hnali zvířata vysokým tempem. Mulám se to moc nelíbilo, ale co mohly dělat. Aspoň se potily. A jak se tak potily, propotily pytle ve kterých nesly císařův čaj.

Obchodníci to samozřejmě zjistili, leč jiný čaj neměli, a tak pokračovali v cestě a strachy bez sebe vzývali Buddhu. V Pekinu (nebo kde) předali propocený čaj do císařských kuchyní a tiše čekali na svůj osud. Císař se nedočkavě napil... a dal si obchodníky neprodleně zavolat. Vyděšení muži padli na kolena. Jejich život visel na vlásku. Císař se kupodivu usmíval a vlídně sdělil obchodníkům, že lepší čaj než Pu-Er ještě nepil.

Co se týče vůně, říká se, že Pu-Er připomíná hlínu na podlahách buddhistických chrámů, udusanou nemytýma hohama mnichů. Něco na tom bude. Vůně je těžká a zemitá. Chuť taktéž. Barva čaje je tmavě medová až hnědočervená. Doporučuji pít z kameninových číšek v chladných dnech.

Příprava podle Tokugawy:
2 čajové lžičky Pu-Eru na dvě deci vody.
Čaj přelijete vodou horkou cca 80°C a necháte louhovat asi tři až pět minut – podle chuti.
Z čajových lístků je možné ještě minimálně jedno přelití.


Přidat na linkovací servery



Komentáře



Přidání komentáře...

Jméno: Možno použít OpenID
E-mail:
URL:
Nadpis:
Text: