Tokugawa

Skok na navigaci

Fragmenty z několika Silvestrů

Tokugawa | 10. července 2003, 11:51 | Nevšední | Ohodnotit článek 0/0 |   

Tyto útržky příběhů se staly velmi dávno. Tak dávno, že si ani nevzpomenu na letopočet. Někdy v minulém století...

Fragment 1.
Místo: Castellum Pesztyn, mikrochatička na okraji české Sibiře.
Osoby: Švejk, Žabák, Zdeňous a já. Striktně mužská záležitost.

Zmoženi dlouhou procházkou přes den a bujarými oslavami v noci, jali jsme se spát. Všichni čtyři na manželském dvoulůžku. Bohužel kluci usnuli dřív než já. Vlastně bohudík, aspoň mohu vyprávět, jak novoroční spaní vypadalo:
Zdeňous celou noc strašně skřípal zubama.
Žabák chrápal jak Zetor při měření emisí.
Švejk několikrát za noc spadl z postele.

Vůbec jsem se nevyspal. Ráno jsem opuchlý a se zarudlýma očima vylezl z postele a ty tři probudil.
"Ach jo, to byla noc," povídá Žabák, "vůbec jsem nespal, jak Tokugawa pořád mluvil ze spaní."
"No bodejť," přidal se Zdeňous, "už s nim nikam nejedu. Takhle hroznou noc jsem snad nezažil..."
Švejk neříkal nic, právě si totiž zamačkával lžící bouli.
Myslel jsem, že je zabiju...

Fragment 2.
Místo: Mikrochatička strýce známého jednoho známého kdesi u Čerčan.
Osoby: Myšák, Míša, Bambus, Bob a já.

Celkem jsme na chatě trávili čtyři dny. Vzhledem k tomu, že stavba byla svým zateplením určena do rovníkové Afriky, tři dny pobytu jsme vyplnili řezáním a sekáním dříví. Jednak jsme jím zevnitř obložili stěny až ke stropu, druhak jsme jím čtvrtý den topili. Ty předchozí tři dny jsme netopili, bylo nám horko u pily a sekery.

Zima byla jak na Špicberkách, ven už se nám nechtělo a v televizi měl jít jakýsi akční film, který nás tehdy moc zajímal. Příjem signálu byl ale úděsný, a tak jsme vyráběli tzv. nástavec. Na anténu jsme postupně drátem navázali:
pohrabáč, pekáč, několik příborů, jízdní kolo, pilu kaprovku a konstrukci Myšákova batohu. Na výsledný obraz to nemělo sebemenší vliv, jen místa uvnitř jaksi ubylo. Vypli jsme bednu a šli se radši vykoupat do Sázavy.

Fragment 3.
Místo: Chalupa kdesi. Už se nepamatuji.
Osoby: Vlastně jsem jich většinu ani neznal.

Tento Silvestr byl zvláštní tím, že jsme ho oslavili už v noci 30. prosince. Někoho tehdy napadlo jít se vyvětrat do zámecké zahrady. Bohužel vstupní brána byla zavřená. Značně povzbuzeni moravskou slivovičkou nás všech dvacet vysokou bránu přelezlo. Až na posledního, který vzal za kliku a bránu i s hrozny lidí nahoře normálně otevřel...


Přidat na linkovací servery



Komentáře



Přidání komentáře...

Jméno: Možno použít OpenID
E-mail:
URL:
Nadpis:
Text: