Sinusoida
Je to zvláštní s těmi mými zájmy. Až je všechny vyjmenuji, zeptáte se asi, jestli mi stačí 24 hodinový den. Nestačil by, kdyby tu nebyla Sinusoida...
Věc se má tak. Rád fotografuji. Rád čtu. Rád spím pod širákem. Rád se věnuji čajům. Mám rád Japonsko. Rád jezdím na kole. Rád vařím asijská jídla. Rád šermuji. Mám rád Aikido a Iaido. Rád trhám a suším bylinky. Rád hraju na kytaru. Rád cokoli macerací nebo kvasem měním na alkohol. A na konec co mám rád nejvíc: svou ženu Gaiu. A jak to stíhám? Jen díky Sinusoidě.
O její existenci jsem neměl ani páru, dokud jsem nežil tak dlouho, abych ji retro- spektivním pohledem zpět objevil. Sinusoida významným způsobem reguluje tu haldu mých zájmů. Je to jakýsi ventil, který dává v plném nasazení propuknout jen něčemu. Teď kupříkladu věnuji maximum času CSS stylům, zatímco třeba Aikido a Iaido jsou hluboko na záporné amplitudě.
Sinusoida není statická. Vše plyne, i ona. Posouvá se mým životem a já cítím, že zatímco CSS pomalu ustupují, nastává doba fotografování a hry na kytaru. Problém je, že můj aparát odešel do věčných lovišť a než našetřím na vyhlédnutý Sony DSC–F717 bude Sinusoida zase o pěkný kus dál.
Ovšem nejen křivky vládnou mému životu. Co jsem poznal Gaiu, tahne se nad Sinusoidou přímka...
Přidat na linkovací servery

