Tokugawa

Nagasaki

Tokugawa | 8. srpna 2003, 8:03 | Nevšední | Ohodnotit článek 0/0 |   

Zítra si připomeneme 58. výročí svržení atomové bomby na druhé japonské město: Nagasaki. Diskuse pod článkem o útoku na Hirošimu mě nutí publikovat další texty, údaje a odkazy o tomto nelidském zakončení 2. světové války v Pacifiku.

Atomový hřib nad Nagasaki

Od počátku roku 1945 plánovalo spojenecké velení operaci Zánik – invazi do Japonska. Ta měla být provedena ve dvou vlnách. První útok „Olympic" v listopadu 1945 a druhý útok "Coronet" v březnu 1946. Americké vedení počítalo s obrovskými ztrátami a to až 250.000 mužů. Bylo to zřejmě toto číslo, které prezidenta USA Trumana donutilo nasadit nukleární bombu...

...6. srpna 1945 svrhnul bombardér B-29 Superfortres z 509. skupiny 20. letecké armády atomovou bombu na japonské město Hirošima. Při explozi okamžitě umírá 78 tisíc lidí a přibližně stejný počet je popálen či zasažen radiací. I přesto japonský císař nepřijímá možnost kapitulace, a tak je ve Washingtonu rozhodnuto o dalším útoku. Ten je uskutečněn 9. srpna na Nagasaki. Při tomto druhém útoku zahynulo dalších 40 tisíc Japonců. Po atomovém nátlaku (spolu s faktem, že Sovětský svaz vypověděl Japonsku 8. srpna válku), se císař Hirohito 15. srpna 1945 rozhodl přijmout podmínky kapitulace.

Nezodpovězenou otázkou zůstává, zda měli Američané právo na toto řešení. Pokud se na tento čin díváme z lidského pohledu, je odpověď nasnadě – ne! Američané použili nejničivější zbraň všech dob na ryze civilní cíle. Avšak tento problém je možné vidět i z jiného úhlu. Třeba předpokládané ztráty při již zmíněných operacích Olympic a Coronet. Američané předem počítali se ztrátou čtvrt miliónu mužů a neméně mrtvých by jistě bylo i na straně protivníka.
Zdroj: Dějiny 20. století

Nad Nagasaki vybuchla bomba 9. srpna 1949 v 11:02. V Hirošimě byly domy zničeny na ploše asi 13 km2, v Nagasaki na asi 7 km2. V obou městech zemřelo okamžitě po výbuchu asi 120 tisíc lidí, v následujících třiceti letech dalších 100 tisíc lidí. Oba tyto výbuchy nastaly ve výšce okolo 500 m nad zemí. V takové situaci se vytvoří minimum radioaktivních materiálů, ale působení bořivé tlakové vlny – větrná smršť, tepelného a radioaktivního záření je maximální.

Letadlo s atomovou bombou několikrát zakroužilo nad Kókurou, kvůli mrakům ale nemohlo zaměřit cíl. Posádka navíc zaslechla radiovou konverzaci mezi japonskými stíhačkami, a proto se rozhodla letět na Nagasaki. Také nad tímto městem bylo zataženo. Na poslední chvíli zahlédla posádka mezeru v mracích a bombu na město svrhla. Puma ale minula určený cíl, a tak byly celkové škody a oběti na životech nižší než v Hirošimě. 14. srpna Japonsko kapitulovalo.

Bez komentáře

K oběma atomovým úderům při větší diplomatické uvážlivosti nemuselo dojít. Klíčový mrtvý bod, na němž jednání ztroskotalo, ponechání císaře na trůnu, nakonec dopadl ve prospěch Japonska. A navíc USA o sesazení císaře neusilovalo. Tvrzení, že k použití atomových bomb došlo kvůli tomu, aby při americké invazi nepřišlo o život daleko více lidí, se tak ukazuje jako přinejmenším zavádějící.

Zdroj: Novinky.cz

A ještě jeden citát o dlouhodobých následcích svržení atomových bomb:
Ještě o mnoho let později umírali Japonci na následky ozáření. Bylo to skutečné atomové peklo, které si do té doby nedovedl nikdo představit. Osoby, které se nacházely v blízkosti epicentra výbuchu, se ve vteřině ztratily z povrchu zemského. V okruhu dvou kilometrů se vše proměnilo ve smrtící pec. Ve vzdálenosti více než 3 km způsoboval výbuch popáleniny. Pak nastala ohnivá smršť, vyvolaná silným tlakem a podtlakem v důsledku exploze. A nakonec záření. Na vzdálenost 6000 metrů bylo mnoho lidí dosud živých zasaženo neutrony a gama zářením. Umírali ve velkém utrpení.

Zdroj: Šusta.cz

Fat Man

A na závěr informace o samotné bombě pro Nagasaki:

FAT MAN
Plutoniová bomba Fat Man (Tlouštík; pojmenování po Winstonu Churchillovi) byla naložena do bombardéru B-29 známého pod jménem Bock's Car (byl to B-29-35-MO postavený v závodech Martin, Omaha, sériové číslo 44-27297). Letoun byl pojmenován po svém veliteli kapitánu Fredericku C. Bockovi, přesto však byl během této mise pilotován majorem Sweeneym (Bock velel jednomu z pozorovacích bombardérů). Primárním cílem byly vojenské sklady v Kókuře, záložním pak Nagasaki.

Ještě před chvílí to byl člověk

Bock's Car odstartoval 9. srpna 1945 s pumou Fat Man na palubě. Tentokrát bylo ale nad primárním cílem zataženo. Bock's Car nad cílem třikrát obletěl, ale muniční komplex nezahlédl. Major Sweeney navíc zaslechl rádiovou korespondenci japonských stíhaček a protože se mohly blížit k němu, rozhodl se letět na Nagasaki. Tam bylo také zataženo, ale po chvíli bombometčík zahlédl mezeru v mracích a v 11.00 hod., po malé úpravě kursu, byla puma svržena – její síla byla 22 kilotun.

Tentokrát ovšem bomba daleko minula svůj cíl a vybuchla nad severozápadní částí města. Přestože je plutoniová puma v porovnání s uranovou účinnější, tato napáchala méně škod a způsobila méně obětí, v neposlední řadě díky terénu. I tak byl ale její výbuch zničující – zahynulo přibližně 35 tisíc lidí.
Zdroj: www.military.cz


Přidat na linkovací servery



Komentáře

DAMIEN - 29.07.2007, 17:42:43
USA amerika sa zjavne nechovala o nic lepsie ako teraz...

sattan - Mail - 01.11.2007, 22:21:59
xxx Je to hezké>]]] zvlášt ta bombička:))



Přidání komentáře...

Jméno: Možno použít OpenID
E-mail:
URL:
Nadpis:
Text: