Divadlo, jaké se hned tak nevidí

Jsem takové zvláštní povahy. Moje letora je, řekněme, lehce manio-depresivní. Nejsem netečný. Buď mě něco absolutně nadchne, nebo totálně zhnusí. Dnes bych rád promluvil k milcům prken, která znamenají svět. Ne, ještě lépe: k těm, kteří mají rádi původní divadlo, kočovné komedianty. Jedno takové znám. Teátr Víti Marčíka.
Krátce před Vánoci jsem šel s Andulkou do dětského divadýlka Jiskra – Divadlo Karla Hackera v Praze Kobylisých. Setkání před Betlémem se ovšem od samého začátku produkci Jiskry značně vymykalo. Seděl jsem mezi tříletými dětmi naprosto okouzlen a pohlcen dějem, naprostou přirozeností, radostí ze hry, přál jsem si, aby představení nikdy neskončilo. Přál jsem si, aby ke mně sestoupil anděl z pódia a řekl mi: "Pojď, synu člověka, chceš-li. Kočuj s námi a hraj divadlo!" A já bych šel. Na mou duši, že bych šel.
Přemýšlel jsem, zda to představení bylo myšleno pro tříleté caparty nebo pro dospělé. Okouzleni jsme totiž byli všichni. Kdybych měl čas a nemusel péct cukroví, kupovat vánoční stromeček a vařit rybí polévku, šel bych se na Setkání před Betlémem podívat znovu a znovu. Byl to nejhezčí kulturní zážitek roku 2006. A to je co říct, poněvadž obvykle toto prohlašuji o asi deseti představeních z festivalu amatérského divadla Jiráskův Hronov. Pokud k vám Víťa Marčík a jeho Teátr zavítá, rozhodně si ho nenechte ujít. A dejte mi vědět, půjdu taky.
Přidat na linkovací servery
Komentáře
Pavel - Mail - WWW - 21.03.2007, 18:36:53
Díky ahoj a díky za chválu. Náhodou kočuji internetem a najdu tenhle článek. Určitě potěší i Víťu, babičku a Jitku.
Tokugawa - WWW - 21.03.2007, 19:21:45
Rádo se stalo, až zase budete někdy v Praze nebo přilehlém okolí, půjdeme na vás celá rodina několikrát :o)

