Tokugawa

Skok na navigaci

Na samotě u lesa

Tokugawa | 18. září 2003, 7:47 | Letem světem | Ohodnotit článek 0/0 |   

Nedá mi to, abych nevzpomenul tohoto báječného filmu. Vylezl jsem z postele, zalomil se na gauči (horečka nehorečka) a zapl televizi. Vlastně počítač, televizi nemáme. Kdybych třeba umíral, kdyby na chleba nebylo, tak Na samotě u lesa musím vidět.

Všechny ty podivné postavy jsem si doslova zamiloval: dědu Komárka (A chčije a chčije...), jeho sklerotického otce (...týýý vypadají....), pana otce (...u... ...u...), hadaře, kterého nemohou znát, protože ten chodí už v osm, pana Lorence (Nehoupat!), obě děti (Mami, von už zase brečí... Jitko, krávo...) a tak. Mohl bych citovat donekonečna, ale nebudu, určitě to všichni znáte.

Vyslovuji tímto dík pánů Smoljakovi, Svěrákovi a Menzelovi. "No, Radime, až bude někdy trochu klidu, docela bych si to poslech ještě jednou..."


Přidat na linkovací servery



Komentáře



Přidání komentáře...

Jméno: Možno použít OpenID
E-mail:
URL:
Nadpis:
Text: