Osud podruhé
Když jsem psal článek Předpovídání budoucnosti, bylo mi jasné, že Teorie osudových okamžiků má svá slepá místa a své trhliny. Ale byl jsem rád, že jsem tuto myšlenku svěřil papíru, neboť sumírovat si v hlavě něco tak neuchopitelného pořádně nedokážu. Oproti tomu papír mi umožní k myšlence se vracet a pracovat na ní.
TheONLY mi udělil svým článkem Existuje Osud? energii k dalšímu zahloubání se. TheONLY se zamýšlí nad svobodnou vůlí člověka stojícího na rozcestí. Má jít vpravo s obtížemi či vlevo snadně? TheONLY naznačuje, že si člověk vždy vybere cestu jednodušší a že pokud by mu byla situace přehrána znovu, rozhodl by se stejně.
Představme si situaci, kdy jsme rozhodli špatně. Dodnes se za rozhodnutí stydíme a říkáme si: Že já se tehdy nerozhodl jinak! Ale mohli jsme se rozhodnout jinak? Tady narážím na první velkou trhlinu v teorii Osudových okamžiků.
- Z pohledu dnešní současnosti (ohlédnutí se za rozhodnutím) jsem se rozhodnout jinak nemohl, neboť jsem se rozhodl právě tak a právě jednou. Možnost opakování neexistuje – nevstoupíš dvakrát do téže řeky. To co jsem učinil je na věky dáno.
- Z pohledu minulosti (okamžik rozhodnutí se) jsem volbu měl. Mohl jsem na situaci reagovat milion plus jedním způsobem. Nakonec jsem ale zvolil právě toto rozhodnutí.
- Z pohledu daleké minulosti (před rozhodnutím) jsem se mohl chovat tak, aby k situaci rozhodování nikdy nedošlo. Ovšem ono k ní nakonec došlo, takže se opět nabízí otázka: Mohl jsem se zachovat jinak?
Nemůžeme ovšem celou problematiku sledovat pouze teoreticky. Náš život není přece řetězec různých rozhodnutí. Žijeme kontinuálně, neuvědomujeme si zvraty a osudové okamžiky. Mozek nám na každém kroku neříká: 'Co teď?'. Domnívám se, že ona osudová rozhodnutí činíme naprosto nevědomky, takže vlastně jaká rozhodnutí? Čas plyne, stejně jako náš život, nezastaví se v určitém okamžiku, aby nám dal čas na rozmyšlenou. Jednáme tak, jak se nám v určité chvíli zdá nejlepší, žádná dilemata nenastávají.
Co nás tedy ovlivňuje? Co nám určuje směr naší Cesty? Akce okolí, která u nás vyvolá reakci. Akcí můžeme myslet cokoliv – výchovu, vzdělání, zkušenosti, civilizaci, víru... Jsou to ale nahodilé akce? Nebo má svůj smysl, že v této kombinaci a v tento okamžik působí právě na nás?
Tím se dostáváme k další TheONLYho úvaze, která se dotýká náhody. Ovlivňuje náš život? Touto otázkou se dotýkáme samotného prazákladu všech otázek. Povstal Svět z Chaosu či z Vůle? A není Chaos jen projevem Vůle, kterou nedokážeme pochopit? A není Vůle jen jakýsi template, který se snažíme aplikovat na Chaos, aby nás svou nahodilostí a neuspořádaností neděsil?
Vlastně jsem se nikam nedobral, jen se mi pod rukama objevily nové otázky, na které nedokážu odpovědět.
Přidat na linkovací servery

