Mrkvičkova farma
Už zase ten Mrkvička. Já mu snad budu muset založit vlastní rubriku.
Kukri J. Mrkvička je impozantní osoba. Má svou hlavu (dost podobnou té mé) a své poněkud vychýlené názory (dost podobné těm mým). Vyskytly se i požadavky na genetickou zkoušku, aby se jednou pro vždy vyvrátila tvrzení, že jsme dvojvaječná dvojčata...
Kukri J. Mrkvička je zapřísáhlým odpůrcem novot. Zmíním jen odpor vůči mobilním telefonům. Nicméně společnost a Mrkvičkovo okolí na něho dotíralo takovým způsobem, že už i Mrkvička tento aparát má. Několik dní. Nevytrubuje do světa: Heč, mám mobil! To ne. Skoro bych řekl, že se za tuto pomůcku i stydí. Ale nebyl by to on, aby světu nedal náležitě vědět, že ten mobil, co zvoní není ledasjaký mobil, nýbrž právě Mrkvičkův mobil.
Když mi ten titěrný přístrojek Siemens C55 předvedl, nestačil jsem valit bulvy.
"Zavolej mi," pronesl Mrkvička tajemným hlasem. Učinil jsem tak bez meškání, spatřiv v jeho očích náznak šílenství.
Íííiihahahahaha, zařehtal Siemens.
"To je, co?" vítězoslavně řekl Mrkvička. "A teď bacha, nařídím budíka."
Kykyrykýýýý, na to Siemens.
"A hele teď, takhle mi zvoní, když volá Švestka..."
Pozor, pozor, volá Švestka..., pronesl Siemens Mrkvičkovým záhrobním hlasem.
"Nebo naše babi..."
Halóóó..., ozvalo se ze Siemense babiččiným netechnickým hlasem...
Nebyl jsem mocen slova. Jen se obávám, jaké vyzvánění si ten pták nastaví na mne!
Přidat na linkovací servery

