Subjektivní vnímání teploty
To byli jednou Tokugawovi na dovolené na ostrově Kérkyra. Teplota ovzduší dosahovala v noci 30 °C. Tokugawa na lůžku naprosto nah umíral, oka nezamhouřil, zatímco Gaia si spokojeně pochrupovala přikrytá prostěradlem a dvěma huňatými dekami.
Když bylo konečně ráno a Tokugawa se napůl vařený zvedl z propoceného lože a blaženě se sprchoval vlažnou vodou (studená netekla), ozvalo se z postele: "To zase byla zima, skoro jsem oka nezamhouřila..."
U Tokugawů doma vládne neustále skrytý boj o teplotu. Tokugawa, který se raduje z podzimu a prudkého ochlazení, přijde domů, otevře dveře a do nosu ho praští horko jako ze slévací pece. Proto Tokugawa sedá nejraději na tvrdé židli u okna, neboť má po ruce kohout od topení. Nikdo se nedívá? Šup a je vypnuto. Pak položí na topení rozpletenou drátěnou košili, aby nebylo na kohout vidět.
Ze stejného důvodu se Tokugawa nemá k tomu, aby podbil vchodové dveře těsněním, jak říká Gaia: aby dovnitř tak děsně netáhlo. Ze stejného důvodu se Tokugawa nemá ani k tomu, aby udělal něco s větračkou, která nejde dovřít a tak spolu se škvírou pode dveřmi zajišťuje alespoň nějakou cirkulaci vzduchu. Je to dřina udržet doma snesitelných 16 °C...
Přidat na linkovací servery

