Tokugawa

Skok na navigaci

Jak nám praskla voda

Tokugawa | 15. ledna 2007, 9:05 | Nevšední | Ohodnotit článek 0/0 |   

Rohový ventil

Název článku napovídá, že by mohlo jít o další povídání z rubriky Akce Pupajz. Ale nenechte se mýlit a podívejte se na ilustrační obrázek. Už je vám jasné, co se stalo tuto krásnou slunečnou neděli u Tokugawů doma? Ano, taková drobná havárie vody, nic strašného, jen asi jeden hektolitr vody na podlaze, rozmočená rozpadající se zeď a bobtnající lamino kuchyňské linky. Ale vezmu to popořadě.

"Toku, zdá se mi, že nám pod dřezem kape voda," povídá Gaia a vytahuje zpod dřezu odpadkový koš plný vody.
"Ukaž? To nic není, pár kapek povodeň nedělá."
Chvíli jsme se s Gaiou přeli, zda kapající kohoutek opravit nebo ne. Vtipně jsem poukazoval na fakt, že těmto věcem, ze kterých teče voda a jsou ve zdi opravdu nerozumím a že bych mohl napáchat víc škody než užitku. "Tak dej do skříňky hadr, občas ho vyždímáme a bude klid. Však ono se to zase zatáhne a voda přestane kapat." Všimněte si, snažil jsem se uplatnit pracovní postup 'Ono se to udělá'. Zapracoval jsem i koeficient nejmenšího odporu. A zdálo se, že jsem uspěl. Dřezovou skříňku jsme vyklidili, na dno dali hadr a bylo hotovo. Jenže to by Gaia nesměla být žena a ještě k tomu manželka. Myšlenkové pochody tohoto druhu člověka jsou dávno známy a pečlivě zdokumentovány. Přestal jsem být opatrný.

Druhý den byla ona zmiňovaná malebná neděle. Na návštěvu k nám přijeli Gainy rodiče. "Ahoj tati," povídá Gaia a hned smečuje. "Kape nám voda v kuchyni, mohl by ses na to třeba podívat?" A přitom udělala směrem ke mně nenápadný posunek, čímž dala tchánovi jasně na jevo, co si myslí o mých instalatérských dovednostech. A tchán tu lest neprokoukl. Jeho ego bylo pošimráno a pln odhodlání se zanořil pod kuchyňskou linku. "No to je jasný, jenom dotáhnu ten kohout tady. Podej mi kleště." Podal jsem je a přemítal o tom, jak rychle se ze zetě může stát přidavač. "Posviť mi, vůbec na to nevidím," povídá tchán a já poslušně vlezl vedle něj do skříňky a osvětloval kapající rohový ventil. "Tady to jenom trochu..." A víc jsem neslyšel, protože jsem byl vymrštěn mocným proudem ledové vody ze skříňky ven.

Chvilku mi trvalo, než jsem pochopil, co se stalo a rozběhl se k hlavnímu uzávěru vody. Návrat do kuchyně byl neradostný. Tchán ležel zpola utopený v kuchyňské lince, v jedné ruce kleště s rohovým ventilem. "Kterej blb to tam přidělával? Ten roháček držel snad jenom na jednom závitu..."
A sakra... "Ehm... tedy... no... to jsem přidělával já..." Musel jsem s pravdou ven. Tchán protočil oči a já myslel, že donutí Gaiu podepsat rozvodové papíry.
"Sotva jsem za to vzal, už se to vytrhlo. Tos to nemohl zašroubovat líp?" spustil litanii.
"Ukaž," povídám a vzal jsem mu rohový ventil z ruky. Výraz zoufalství v mé tváři byl vystřídán výrazem pomstychtivosti. "Ale Kájo, ten roháček byl zašroubovanej pořádně..."
"Blbost, hned to vylítlo, sotva jsem se toho dotknul."
"Jo? Hm. A nebo jsi neudržel svou mamutí sílu na uzdě. Tys celej závit utrhnul, zůstal uvnitř trubky!" Triumf mi už nikdo nemohl vzít. Kája si nasadil brýle, s chirurgickou pečlivostí prohlížel urvanej ventil a mumlal si cosi pod fousy. Mé manželství bylo prozatím zachráněno.

Zapomněl jsem vám říct, že máme poměrně dost tvrdou vodu a hlavní uzávěr vody zarostl a neuzavíral. Takže voda ze zdi neustále mocně vytékala. Gaia s tchýní klečely a vytíraly. A vylévaly kýble a ždímaly a vytíraly a vylévaly... zatímco my, muži, jsme sedli do vozu a objížděli Instalatérské potřeby. Nakonec jsme nakoupili, co bylo třeba a po hodině se vrátili domů. Vytopená kuchyně mezitím vesele bobtnala a zeď se stále víc rozmáčela. A ženy klečely a vylévaly kýble a ždímaly a vytíraly a vylévaly... Kája trpěl pocitem viny, takže veškerou následnou práci udělal sám. A nebyla to žádná sranda, ono vyndat fest utažený závit z vodovodní trubky, ze které neustále vytéká ledová voda, jde opravdu dost blbě. Ale povedlo se, stržený závit byl rozřezán, vylámán, rohový ventil nasazen, všechno utěsněno, vytřeno, vysušeno, uklizeno a krásná slunečná neděle v prdeli.


Přidat na linkovací servery



Komentáře

Jura - 15.01.2007, 09:52:07
Teda já jsem si hrozná mrcha, protože mě tenhle tvůj zápisek rozveselil.:-) Vím, že správně bych tě měl politovat, tím spíš, že i já mám poslední dobou doma trable s vodou pronikající ke mně odkudsi shora od sousedů a vím, jak to je k vzteku. Rozveselen však nejsem tvým neštěstím, ale tím, jak jsi to pěkně a s humorem popsal.:-)

Tokugawa - WWW - 15.01.2007, 10:04:54
Juro, díky. Tvůj komentář je taková cena útěchy. Nedovedeš si představit, jak mě bolí zadní strana stehen. Nejspíš z toho vytírání, ke kterému jsem musel přiložit ruce k dílu i já :o)

lukyn.v - 15.01.2007, 10:11:23
Ta poslední věta se Ti povedla. :) Ale celá historka je samozřejmě skvělá. Jak z nějakého kresleného filmu. :) A co Andulka? Byla u toho? Komentovala? ;)

Tokugawa - WWW - 15.01.2007, 10:42:08
Lukyne, Andulka u toho samozřejmě byla. Kupodivu uposlechla můj příkaz ať si jde hrát do pokojíčku. Zřejmě zahlédla jiskru šílenství v mém oku a pochopila, kdy je vhodné bez řečí ustoupit. Oproti tomu jezevčíci Hugo a Iška roznášeli na svých tlapkách vodu po celém bytě :o)

Kočkopes - WWW - 15.01.2007, 13:19:34
Vidím, že vyznáváme asi stejnou zásadu - co jakž takž funguje, to se neopravuje...
Rozhodně jste měli dramatickou neděli. Já si pamatuju jen jeden podobný případ u svého spolužáka, který takhle vyrval ventil z olověné trubky na záchodě a taky hodně rychle hledal hlavní uzávěr. Měl ale větší štěstí - uzávěr fungoval.

kryska - 15.01.2007, 14:54:05
Toku, Já Ti přeju, žes za to nemoh´ !

Ale je mi líto té bobtnající kuchyně :o((((

perkele - 16.01.2007, 11:25:58
No, zajímavá neděle.A taky oceňuji tvůj nadhled.
Tak hlavně,aby zeď a kuchyň brzo vyschla.

Markus - 17.01.2007, 14:31:03
Ahoj bráško, jsem mos šťastná, že se vám ta polízanice stala právě tuto neděli. Páč příští přijedeme s dětma a doufám, že si pro nás připravíte lepší prográmek než HÁÁÁÁÁÁÁDR A JEDÉÉÉÉÉÉÉM



Přidání komentáře...

Jméno: Možno použít OpenID
E-mail:
URL:
Nadpis:
Text: