Umřel mi další kamarád
Vzpomínám si, jak si Olda během rozhovoru neustále posunoval krčením nosu brýle. Jak mě přemluvil, abych s ním vedl Vlčata a já to pak dva roky vydržel. Vzpomínám na jeho vtipy, kterým se nikdo nesmál, ale on je uměl tak podat, až byl roztomilý. Vzpomínám na jeho dobromyslnou povahu a duši věčného dítěte. Vzpomínám, jak jsem se na podzim dozvěděl, že umírá a nebyl jsem od té doby schopný se za ním přijet podívat. Možná jsem se tomu vyhýbal podvědomě, kdo ví. Jisté je, že jsem promeškal poslední možnost se s ním rozloučit. Bude mě to navždycky mrzet.
Přidat na linkovací servery

