Tokugawa

50 km v nových botách

Tokugawa | 6. února 2007, 10:19 | Nevšední | Ohodnotit článek 0/0 |   

Nemohu myslet na nic jiného, než na své nohy. Jsou to nebohé chudinky a já jsem pablb. Nové boty jsou sice krásné na pohled a pohodlné na takové to běžné městské nošení, nicméně na akci, kde se polykají kilometry opravdu nejsou vhodné. Prvních osm kilometrů bylo naprosto bez problémů, avšak kilometr devátý byl zlomový. Na patnáctém už jsem se v duchu modlil a když jsme konečně našli po dvaceti kilometrech nocleh, obával jsem se, že současně s botami sundám s chodidel i kůži. Bohužel se tak nestalo a přede mnou tedy byly další dva dny ostré chůze.

Druhý den byl podobný tomu prvnímu, pouze se zkracovaly hranice bolesti. První přišla po pěti kilometrech, kdy jsem měl pocit, že mám kůži vespod na patě přeloženou přes sebe. Kontrola odhalila, že nemám, tudíž že jsem simulant. Na desátém kilometru už jsem nebyl schopen myslet ani mluvit o ničem jiném, než o bolesti v nohách. Začal jsem patám ulevovat tak, že jsem šel po špičkách. Na to zareagovala chodidla sabotáží a bolestivými otlaky pod všemi prsty. Levé koleno si přisadilo, nevydrželo tu námahu a odmítlo vykonávat svou práci na cestách z kopce. Na patnáctém kilometru jsem v duchu zvažoval, zda mě Kukri J. Mrkvička Etalon Sepšták Lapač dětí nezabije, když navrhnu, jestli by nevadilo, že ukončíme akci o den dřív. Na kilometru dvacátém (a zaplať pámbu posledním) jsem měl pocit, že cedím krev.

Den třetí začal komicky. Ráno jsem vylezl ze spacáku, postavil se na nohy, které mě ovšem ihned zradily, a zřítil se zpět na zem. Od soustavného ulevování chodidlům jsem si namohl lýtka, holeně, přední stranu stehen a podkolení vazy. Myslel jsem, že mě bude muset Mrkvička odnést i vyčůrat. Nakonec jsem nohy přecijen přiměl k pohybu a musím je pochválit, vydržely celých deset kilometrů až do zdárného konce. Sice bylo levé chodidlo sbalené v pěst a pravým jsem našlapoval pouze na špičky prstů, ale chůze to byla. Ne právě estetická a elegantní, nicméně kupředu jsem se sunul. Takže poučení: Nikdy nejezděte v nových botách na dlouhou chodící akci, nebo si z ní nepřinesete nic jiného, než soucit s tančící malou mořskou vílou.

Počasí bylo na únor nezvykle teplé, ovšem pošmourné, takže na focení nic moc. Povedly se mi (po autocenzuře) pouze tři snímky, které vám předkládám k nahlédnutí. Asi se vám bude zdát, že nevypadají jako z Českého ráje. Ano, nevypadají. Mám raději detaily a atmosféru, než monumentální a nefotogenické skalní masivy, které na všech fotografiích vypadají ploše a nezajímavě.
Přidat na linkovací servery

Komentáře

Veber - Mail - WWW - 06.02.2007, 10:34:06
Botky Fotky se mi moc líbí - maí atmosféru. A co se bot týče? To byla tvoje první akce? Jinak bys totiž mohl vědět, že když si koupíš nové boty, tak bys je měl prošlápnout, než někam takhle vyrazíš...:-D Hlavně, že jsi to ve zdraví přežil...

Tokugawa - WWW - 06.02.2007, 10:45:24
Vebere, byla to asi tisící druhá akce. Leč nezbylo nic jiného, poněvadž boty vyšláplé a tisícem kilometrů ověřené se rozpadly.

MARKUS - 06.02.2007, 11:53:09
Hlavně že se ti nestalo nic s rukama a můžeš nás bavit dál.

kryska - 06.02.2007, 13:03:54
Coby totální trampský zelenáč jsem kdysi udělala totéž - na trojdenní chodící (a trochu bojovou)akci jsem si vzala totál nové (v den odjezdu na akci koupené) botky.
Ano, to, co popisuješ je mi důvěrně známé a ze solidarity se mi ozvaly všechny ty tehdejší odřeniny, puchýře a namoženiny! Toku, ani nevíš, jak moc lituju Tvoje ubohé spodní okončetiny!

Ale hele - ta moje tehdejší eskapáda měla kladný konec - za ty tři dny se ony boty tak skvěle, perfektně, nadzemsky "rozšláply", že na ně dodnes vzpomínám se slzou pohnutí v oku - už nikdy jsem pak neměla tak pohodlné a na moji nohu vymodelované pohorky.

arsinoe - WWW - 06.02.2007, 13:26:00
Měla jsem na boty obrovské štěstí, koupila jsem si hříšně drahé treky a ani jednou toho nelitovala - za 10 let!!!! chození terénem nikoliv jednoduchým nemají jedinou vadu a já neměla nikdy jediný puchýř....
A když dýchám ten vítr z fotek....bože jak mě se stýská po těch nekonečných putováních!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Tokugawa - WWW - 06.02.2007, 13:33:46
Krysko, v to doufám, že jsem významnou měrou přispěl k rozšlápnutí. To opravdu doufám. Další velká (týdenní) akce je počátkem května. Nedovedu si představit, že bych do té doby ty boty dobrovolně obul :o)

Tokugawa - WWW - 06.02.2007, 13:35:30
Arsi, původně jsem myslel, že si také pořídím obuv, o které píšeš. Ovšem když se podíváš na nabídku bot v outdoor prodejnách, nenajdeš ani jediné, které nejsou z gore-texu a jsou vysoké tak, jako vojenské. Takže trocha utrpení se snad do budoucna vyplatí jako daň za požadavky mého zeleného mozku :o)

kryska - 06.02.2007, 15:34:58
to arsi: taky jsem si před pár lety koupila hříšně drahé treky... bohužel - nikdy se nrozšláply a puchýře mi dělají dosud - mohla bys mi prosím napsat značku Tvých bot, abych si trochu spravila chuť?

Díky předem.

arsinoe - 06.02.2007, 18:58:21
:-) není zač
je to Italská firma AKU, jsou vyrobeny v Itálii, žádná Čína, model http://www.bartsport.cz/turistika-vht-obuv/aku-conero - nevím, zda je to přesně on, fakt je mám dlouho,
koupila jsem tehdy o číslo větší a dala si do nich anatomickou vložku, což bylo na blondýnu naprosto geniální:-)
Jsou samozřejmě gore.tex:-)))))))))))
Mám obě kolena na maděru a fakt si je nemůžu vynachválit, naposled - a to jsem dost z formy, jsme v nich ušli za den převýšení 1900 (tam i zpět) v Totesgebirge, což není žádná procházka růžovým sadem:-)
Tomu říkám vyčerpávající odpověď:-)

Sharkan - WWW - 06.02.2007, 20:29:43
Upřímnou soustrast tvým nohám. Absolvoval jsem kdysi něco podobného a byl to skutečně nezapomenutelný zážitek. :) Dovedu mít pochopení pro tvoji zálibu ve vojenských botách, nicméně já dal předloni přednost outdoorové prodejně a pohodlnější boty jsem ještě na nohách neměl. Byla to dobrá investice...

kryska - 06.02.2007, 20:35:17
to arsi - ano, ta odpověď je vyčerpávající - jsem teď po přečtení tak vyčerpaná, že už asi nevstanu... ne vážně - díky za odpověď, mrknu po nich! :o)

Kukri J Mrkvička - 07.02.2007, 07:48:57
1)Tokugawa se v rozšlapávání bot inspiroval u mě, před odjezdem do Švédska mi maminka omylem vyhodila báječně rozšlápnuté kanady a já musel koupit nové. Kdo chce dobře rozšlápnout botky vřele doporučuji 5×20km po kolena sněhem. Měl jsem jen jeden puchýř a i ten to vzdal po cca 2 km!

2) Jestli si myslíš, že další akce je až Květnu jsi najivní! Honza se dá do pucu a jedem do třech neděl!

3) I krajina se dá fotit, jen musíš mít širokáč + foťák ... a ne banjo, pane!

4) Jinak jsi to napsal moc hezky a dle pravdy.

Přidání komentáře...

Jméno:	Možno použít OpenID
E-mail:
URL:
Nadpis:
Text:

Tokugawa 2005. Provozováno na systému bloguje.cz.