Tokugawa

Zakynthos lodí

Tokugawa | 19. června 2007, 7:01 | Nevšední | Ohodnotit článek 0/0 |   

Aby se nám dovolená líbila, musíme poznat místo našeho pobytu co nejvíce. Už jsme viděli Zakynthos z letadla, projeli si jeho část na kolech a kus si ho prošli pěšky. Teď nás čekala cesta kolem ostrova lodí. A čekala nás dlouho, protože Řekové vypluli na Jónské moře o celou hodinu později.

Přístav je v hlavním městě ostrova Zakinthos, v Limni Keri byla ráno přistavena dvě auta, která řídil Dionýsios a jeho sestra. Nebyl to náš domácí Dionýsios, toto byl další z mnoha Dionýsiů, co jich Zakynthos zrodil. Naše rodina se vezla s Dionýsiovou sestrou. Tato sestra byla typická řecká řidička. Neustále nadávala a neustále měla připravený prostředník levé ruky k vytrčení. A trčila často. Kupříkladu asi sto metrů před námi vjel na hlavní traktor. Dionýsiova sestra zvolala: "Vrahu mých dětí!" a vytrčila prostředník. S další kletbou na rtech traktor předjela a mávala prostředníkem na všechny strany. Mlaskání a vzdychání ani nepočítám.

Nalodili jsme se v 7:30 a v 9:00 jsme se konečně dočkali. Loď vyplula. Opustili jsme Zakynthos, hlavní město stejnojmenného ostrova, směrem na sever, tedy po východní straně, plné letovisek a pláží. Na pohled nic moc. Z architektonického hlediska je Zakinthos tragédie. Stavby z litého betonu, v drtivé většině nikdy nedostavěné, snad kvůli úlevě na daních, všechny na jedno brdo. Pláže obsypané lehátky a deštníky, lehátka obsypaná bílými a růžovými těly. Raději jsem se díval na druhou stranu, na nekonečnou modř Jónského moře.

Schválně jestli uhodnete, kdo byl kapitánem lodi. No jistě. Dionýsios. Měl bych jim začít dávat čísla, aby se mi nepletli. Dionýsios stihl kromě řízení lodi i přednášet, ovšem moje angličtina není na dostatečné úrovni, a tak jsem pochytil jen pár slov. Mykénské Řecko, Tiberius, Vandalové, Ostrogóti, Normané, Benátčané, Turci. To je ve zkratce divoká historie snad všech řeckých ostrovů. Teprve někdy od poloviny 19. století patří Zakynthos Řecku.

Ostatní nebylo důležité. Jak se jmenuje která pláž nás opravdu nezajímalo. Co nás ale zaujalo, byly jeskyně. Tedy jeskyně... Tak se tomu říká zde na Zakinthosu. V podstatě jsou to díry, vymleté do pobřeží příbojem. Začínají na severu ostrova, kousek před atrakcí Blue Caves. Tam také začíná být pobřeží atraktivní. Z vody se zvedají bílé útesy, laickým okem bych řekl, že se jedná o opuku. Z opuky se dá najít pár hezkých domů, povětšinou vil s nápisem Stone villa for sale. Bílé útesy, pod kterými je zelenomodrá průzračná voda, mohou za to, že se Zakynthos řadí na čtvrté nejkrásnější místo k potápění.

Dionýsios nás odvezl na Navagio, Pláž ztroskotání. Je to atrakce novodobá, pirátská loď ztroskotala na pláži v roce 1984. Už jsem zapomněl proč, jisté však je, že loď byla neovladatelná a o zbytek se postaralo špatné počasí. Loď prý vezla pět tisíc neproclených kartonů cigaret a nějaký alkohol. Nedovezli. Smůla. Nejhlavnější pirát nejspíš dostal Černou známku. I samotná pláž Navagio je celkem mladá, skála se do moře sesula ponejprv v polovině devatenáctého století, čímž dala vzniknout nádherné, po zemi nepřístupné pláži. Ke druhému sesuvu došlo několik let po ztroskotání pirátské lodi. Pláž je oblázková, neskutečně krásná. Jediná její nevýhoda je, že na ní ztroskotala ta zpropadená loď, takže ostrov Zakinthos získal zcela náhodou vlastně svou jedinou turistickou atrakci. Na Navagiu to vypadá následovně. Připluje výletní loď, která na hodinu a půl vyvrhne na pláž 150 turistů. V závěsu připluje druhá loď a vyvrhne dalších 150. My zažili tyhle lodě čtyři. Hnus. Kdyby bylo Navagio bez turistů a místo zrezivělé lodi na ní práchnivěla dřevěná s roztrhanou černou vlajkou s lebkou a zkříženými hnáty, to by teprve byla paráda.

Druhá zastávka byla u ostrova Marathonisi, do vody bylo vyvrženo několik plavců s brýlemi a šnorchlem. Záviděl jsem jim. Jeskyně v bílé skále, modrá a zelená voda, prostě paráda. Ostrov Marathonisi je významný tím, že k němu každoročně připlouvají mořské želvy Kareta Kareta a na jeho písčité pláži kladou vejce. Kupodivu i Marathonisi vypadá jako ohromná želva. Morlor. My žádnou karetu neviděli, i když už od června začíná jejich období.

Andulka byla smutná, na želvy se těšila celý náš pobyt. Jak kdyby to věděl, rozhodl se jí želví zklamání vynahradit delfín. Nejprve prořízla v dálce vodu jeho ploutev. Pak poskočil vpředu před lodí a najednou šup, plul souběžně s námi na dosah pětimetrové paže. Skákal a otáčel se pod vodou a myslím, že na Andulku i mrknul.

Plavba trvala asi devět hodin, nic pro malé dítě. Andulka se nudila, museli jsme neustále dokola vyprávět o pirátech z pláže Navagio. Až se vrátíme domů, má Andulka slíbený film Piráti z Karibiku. Bude aspoň chvíli klid, Anča bude hltat piráty a Gaia Jacka Sparrowa, kterého tajně miluje. A já budu mít čas na banjo.

A ještě mě v rámci objektivity mého zpravodajství z ostrova Zakynthos napadá: Kdyby vám delegátka říkala, že ceny v lodní restauraci jsou srovnatelné s těmi pevninskými, nevěřte jí. Jsou dvojnásobné, takže dva hamburgry, jedny hranolky a jeden džus vás vyjdou na 450 Korun. Baba má s tím pirátem Dionýsiem asi nějakou smlouvu.
Přidat na linkovací servery

Komentáře

Japhy - 19.06.2007, 12:34:24
Kareta Z karet se dělají naprosto skvělá trsátka (určitě i na uke banjo :-)). Známý mého kamaráda měl to štěstí že našli prázdný krunýř a nemuseli nic lovit.

Traveler - 20.06.2007, 02:03:45
Zacinam mit podezreni, ze to zpozdeni pri odjezdu na Navagio je takovy tradicni zpestrenicko pro turisty. Absolvovali jsme to s pritelkyni loni a tem namistrovanym reckym piratum se podarilo pri vytahovani kotvy zamotat do nekolika dalsich, takze na nekolik malo:) hodin zablokovali cely pristav. Vrcholem bylo, kdyz uz to jeden z kapitanu dalsich uveznenych lodi nevydrzel a po nekolika stavnatych posuncich z paluby (kterym jsem, ac v rectine prostoduchy, kurva rozumel) popadl motorovy clunek a jal se tu aspon pultunovou mrchu vymotavat vlastnima rukama - lepsi divadlo jsem nevidel... Doslova ho museli premlouvat, ze ji radsi odriznou - a tak se stalo. A mimochodem - budte radi za tu devitihodinovou nudu. My jsme se na tehle plavbe podruhe narodili - jen co jsme vypluli z raje Navagio (kde jsme z nize uvedenych duvodu byli jako jedina lod), strhla se bourka, kterou bych nikomu nepral. Z cca 300 lidi na palube polovina hystericky brecela a druha zvracela, mezi tim, po kolena ve vode, pobihala ponekud vytrestena posadka a vzhledem k predchozimu duveru zrovna moc nevzbuzovala. I tak jsme ji pak v pristavu vdecne podekovali... Jo a dik za tyhle posty, jsou moc prijemny.

Přidání komentáře...

Jméno:	Možno použít OpenID
E-mail:
URL:
Nadpis:
Text:

Tokugawa 2005. Provozováno na systému bloguje.cz.