Tokugawa

Zakynthos bicyklem

Tokugawa | 21. června 2007, 7:00 | Nevšední | Ohodnotit článek 0/0 |   

Nejblbější nápad, který vás může na ostrově Zakynthos napadnout, je půjčit si bicykl. Tedy on to není blbý nápad, blbá jsou kola, kterými místní půjčovny disponují. Kola jsou to horská, což se může jevit jako plus, neboť horských stezek je tu víc než dost. Ovšem jezdit se po nich nedá, tady by si zlomil nohu i kamzík. Vůbec nechápu, jak mohla stará Panda Dionýsiova bratrance tu cestu absolvovat bez poruchy. Takže nakonec jezdíte stejně jen po silnicích.

Zakinthos je hornatý ostrov, rovinku aby lupou pohledal. Máte pocit, že šlapete jako hovada, kyselina mléčná vám zaplavuje stehna a kolo prakticky stojí. Je to tím, že v Řecku buď neznají přední trojkolečko, nebo mají půjčovny kol tajnou dohodu s půjčovnami motorizovaných dopravních prostředků. Takže vepředu dvě kolečka, vzadu pouhých pět. Ovšem na to páté nelze přehodit. Je to ukrutné.

A samozřejmě vzadu na sedačce dítě. Dvacet kilo živé váhy. Těch dvacet kilo se vás neustále ptá: "A taťko, proč jedeme tak pomalu? Ty už nemůžeš?"

Kolo jsme si půjčili prakticky na neurčito, pět Euro na den. Bicykly nám přivezli v sedm hodin večer, stihli jsme na nich dojet pro pár lahví červeného vína k Joanně. Trochu mě zarazilo, že kopeček, který doma obvykle vyjíždím na stupeň 2-2 tady musím vytlačit. Inu, ještě jsem nebyl dokonale seznámen se stavem dopravního prostředku.

Kupříkladu sedlo. Řekové jsou prťaví, takže i když jsem sedlo vytáhl tak vysoko, jak jen to šlo, stejně jsem měl obě nohy na šlapkách pokrčené. No a jak jsme jeli od Joanny, kilo meruněk v jedné ruce a červené víno, olivy naložené ve vinném octě a dvě okurky v druhé, dostali jsme telecí nápad. Je osm večer, vyjedeme si do Keri na prý nezapomenutelný západ slunce.

Lidé zlatí, to vám byl očistec! Třikrát na pěti kilometrech jsem musel zastavit a odpočívat a současně odpovídat na dotaz dvaceti kilo čisté váhy: "A taťko, proč už zase stojíme? Ty už zase nemůžeš?" Nebudu to protahovat, západ slunce jsme nestihli, avšak nezapomenutelný zážitek to byl. Řekové na nás mávali a halekali, větší blázny asi neviděli. A jakmile si všimli dětské sedačky s Andulkou, halekali a smáli se o to víc. Cesta zpátky potmě byla také nezapomenutelná. Andulka počítala netopýry a my s Gaiou mouchy v očích.

Druhý den jsme měli odpočinkový, nedovedl jsem si představit, že bych na tenhle ďáblův vehikl ještě někdy sedl. Ale další den nám otrnulo a my zatoužili poznat další pláž ostrova Zakynthos, konkrétně Laganas. Strasti cesty znovu popisovat nebudu, významný je pouze fakt, že jsme opustili červeně značenou silnici a odbočili na bílou, která je důležitostí až na třetím místě, hned za žlutou. Bílá cesta je v mapě popsaná jako zpevněná cesta, slovensky iná cesta. Ta naše vedla do nekonečného olivového háje. Mysleli jsme si, že Labyrint s Mínótaurem je právě zde, v těchto prastarých olivách.

Nakonec všechno dobře dopadlo, i když jsme neměli Ariadninu červenou nit, dokonce ani drobečky Jeníčka a Mařenky. Minuli jsme jediný orientační bod, krávu, a za chvíli už svištěli na pláži. Všude tisíce lidí a lehátek a slunečníků, projeli jsme několik kilometrů písčitého povrchu až na samý konec, kde konečně nebylo těchto vymožeností. Zaparkovali jsme kola, Andulka jásala, že konečně moře a písek, když tu, kde se vzala tu se vzala Řekyně: "Tady nesmíte s kolem, jděte pryč." Nepomohla plačící Andulka ani naše schvácené ksichty. Museli jsme posbírat svých pět švestek a otočit se nazpátek. V prvním poli lehátek a slunečníků nás odchytil potem páchnoucí Řek, který na nás šibalsky mrknul: "Dejte si kola támhle do křoví, ať je nikdo nevidí. Je to hrozná baba. Takže to máme osm Euro za dvě lehátka a sunečník na celý den, mějte se fajn." Zaplatil jsem, Andulka Řekovi políbila ruku a prožili jsme na lehátkách krásné dvě hodiny chladného a velmi větrného dne.

Domů do Limni Keri jsme dojeli na pokraji fyzického vyčerpání, zavolali do půjčovny, že velmi děkujeme, ale kola že už vracíme a, ne, opravdu si je už půjčovat nebudeme. Už nikdy. A příště už bude na téma Řecko a Zakynthos skutečně poslední článek, tentokrát o cestování vypůjčeným automobilem.
Přidat na linkovací servery

Komentáře

rad - 21.06.2007, 16:54:37
Parada, bicykle v Grecku, na to by ma nikto nenahovoril. :)

Přidání komentáře...

Jméno:	Možno použít OpenID
E-mail:
URL:
Nadpis:
Text:

Tokugawa 2005. Provozováno na systému bloguje.cz.