O Hugovi – aktualizace
O Hugovi jsem už několikrát psal. Třeba jak jsme Huga uspávali, jak jsem učil Huga čůrat nebo jsem popisoval jedny nebo druhé jeho neřesti. V komentářích k minulému článku se Hugo také jakýmsi záhadným způsobem objevil, a tak se o něm trošku rozepíšu.
Hugo je v jistém smyslu iluzionista. Třeba včera. Odcházel jsem do práce, Huga zavřel v kuchyni. Pak jsem se stavil za holkama v nemocnici, trochu se to protáhlo. Chudák Hugo, říkal jsem si, ten už musí mít vyvalený bok. Přiběhl jsem domů, odemykám a za dveřmi slyším: čmuch čmuch... frk! Hugo! Dveře do kuchyně byly dokořán a Hugo chrápal celý den v peřinách, kam normálně nesmí. A nějaké čůrání? To ho samým blahem ani nenapadlo! Jak to dokázal, to nevím.
Hugo je sadista. Jediná hračka, která mu vydržela, je gumová kost. Není jako ostatní hračky, dutá a pískací. Je pořádně macatá a těžká, dobře půl kila gumy. Hugo jí miluje. Pořád nám ji nosí a chce, abychom mu ji házeli. To také děláme, ale pořád to nejde. Když už dlouho tahle kost leží u našich nohou a ani Hugovo ňaf, kník... ňaf nezabere, tak ji vezme do tlamy a hodí nám ji na palec.
Jo a vždycky, když mu kost hází Gaia, tak mě trefí do hlavy. Fakt!
Hugo je prase. Tedy má prase. Vlastně... Hugo dostal jako štěně hračku. Malé silikonové prasátko, které při stisknutí písklo. Už jsem o něm psal v článku Jak jsme uspávali Huga. Tohle prasátko naprosto nezřízeně miloval. Jenže ho hned roztrhal, takže smůla. Od těch dob, kdykoliv někde něco podobně pískne, tak se s Hugem celý zbytek dne nedá lidsky mluvit. Jako třeba Andulčino leporelo. Píská úplně stejně. V Hugovi tohle písknutí vyvolává nějaké sexuální pochody, a tak musíme vždycky Andulku rychle zvednout...
Zbytky toho roztrhaného prasátka jsme odvezli na domeček, aby tam měl Hugo aspoň nějakou hračku. Hugo s tím vepřovým torzem vymetl zahrádku, záhonky, průjezd, každou škvíru pod nábytkem... Dovedete si jistě představit, jak je příjemné, když vás ráno probudí mokré plesknutí, vy otevřete oči a vedle vašeho obličeje se povaluje COSI. Je to obalené tlustou vrstvou vlasů, chlupů, drobků, písku, sazí, roztočů a někde hluboko pod tím mezi bublinkama slin lze rozeznat, že původně to bylo růžové. Pak to Hugo vezme do tlamy a plácne vás s tím do obličeje ještě jednou.
Aktualizace: Představte si, Hugo se proti zveřejnění tohohle článku (i těch ostatních) ohradil.
Přidat na linkovací servery

