Tokugawa

Skok na navigaci

Ještě jednou pekárna na chléb

Tokugawa | 9. června 2004, 6:46 | Letem světem | Ohodnotit článek 0/0 |   

Začal s tím eLKa. Pak Alfa s Jurou. Všichni jsou nadšením bez sebe. No tak já to nadšení trochu zchladím.

Domácí chléb miluju. Od dětství. Máma ho občas upekla. Ale ne jeden, nýbrž tři bochníky. První jsme sežrali ještě horkej, druhej hned jak vystydl a třetí byl do školy k svačině. Naposledy jsem ho jedl, co jsem ještě bydlel s rodiči, je to tak jedenáct let zpět.

"Gaio, co kdybychom koupili pekárnu na chleba?"
"???"
"No psal o ní eLKa a Jura a Alfa a prej je z ní dokonalej chleba."
"Tak víš co?" povídá Gaia. "Pošli eLKovi ofrankovanou takovou tu bublinkovatou obálku, ať ti v ní nazpět pošle krajíc chleba. Pak uvidíme."
Hm. Jako recese dobrý. Ale nevydržel jsem a po krátkém rozhovoru s Jurou po ICQ jsem pekárnu neprodleně objednal. Jak já se těšil na chlebík...

Včera jsme s Gaiou dělali svůj první. Tělo Kristovo.
"Já ten manuál nějak nechápu," povídám, "manuál má být napsaný tak, abych nemusel přemýšlet..."
Vybrali jsme si recept, do pekárny nasypali ingredience a slavnostně stiskli současně tlačítko Start... A nic.

"Co je?" ptám se Gaii, jako by to snad mohla vědět. "Víš co? Zavolám Jurovi."
Moc se mi nechtělo. Za prvé znám Juru jen přes jeho web, za druhé nechci zneužívat vymámené telefonní číslo a za třetí se mi nechce ze sebe dělat blba, který nepochopil návod. Jenže hnětací háky nehnětají...

Jura mi osvětlil taje domácí pekárny (díky, jinak bych už asi reklamoval), háky nehnětaly, neb prvně je spuštěn předehřívací program, aby byla ku zpracování těsta navozena správná teplota. Začalo se péct. Gaia byla skeptická, čímž mi lezla na nervy.
"Měl's poslat eLKovi tu obálku..."
"No jo, porád..."

Po třech a půl hodinách bylo hotovo. Posvátně jsme vyklepli chleba z formy na prkýnko. Nevypadal právě vábně.

1. Smrděl po droždí.
2. Byl moc světlej.
3. Uvnitř sebe měl past na zuby hladovců – hnětací háky.
4. Střídka byla příliš vlhká.
5. Neměl žádnou chuť. Tedy až na to droždí.

"Měl's poslat eLKovi tu obálku..."
"No jo, porád..."

Gaia snědla půlku krajíce. Já statečně tři. Pak jsme si dočetli návod.
"Aha, on se má chleba po upečení nechat 15 minut vychladnout..."
"Hele, hnětací háky se mohou před posledním kynutím vyndat..."
"Jé a tady se píše, jak srazit chuť a vůni droždí..."

Příště musíme přidat trochu octa a víc soli kvůli chuti. Gaia pořád mele o eLKovi a o obálce. Marně jí vysvětluji, že je to první pokus. Už přemýšlí, komu pekárnu k jakému výročí darujeme...

Aktualizace po třech letech: domácí pekárna nám už upekla aspoň tunu vynikajícího domácího chleba. Ironií je, že je to právě Gaia, kdo mě každý den nutí, abych zase upekl chleba :o)
Přidat na linkovací servery



Komentáře



Přidání komentáře...

Jméno: Možno použít OpenID
E-mail:
URL:
Nadpis:
Text: