Toto těhotenství se jaksi nepovedlo
Když se Gaia dozvěděla, že je těhotná, naplánovala si, jak si tohle těhotenství užijeme. Jak se budeme na miminko těšit, jak budeme Gaiu hýčkat, jaká bude doma uvolněná pohoda a radost z očekávání a věcí příštích.
Nevyšlo to.
Nejprve se Gaie udělal na děloze hematom, což velmi výrazně zvýšilo možnost potratu plodu. Rázem dostalo těhotenství nálepku: Rizikové. Gaia musela jen ležet, nesměla nic dělat, jen doufat, že se hematom vstřebá a vše bude OK. Tohle období obav trvalo asi dva měsíce. Naštěstí se hematom nakonec skutečně vstřebal a miminku se nic nestalo.
Oddychli jsme si, ale ne na dlouho.
Jednoho dne mi zazvonil telefon. Táta. Byl u plicařky a na rentgenu je nález. Rakovina plic. Tátu jsme si k nám domů brali kdykoliv to šlo a snažili se ho nějak rozptýlit. Absolvovali jsme s ním všechna vyšetření, kterých nebylo málo. Když jsem nemohl já, objížděla s ním nemocnice Gaia. Za pár týdnů rozsáhlá operace, dva laloky pravé plíce nenávratně zmizely a táta se svojí CHOPN se rozdýchával jen velmi obtížně. Trvalo to do konce ledna. Kontrola ukázala, že operace byla velmi radikální, nebylo potřeba už ani chemoterapii, ani radioterapii. Až na zhoršené dýchání byl táta v pořádku. S předzvěstí jara se zlepšil i jeho psychický stav.
Všichni jsme si oddychli. Dokud nepřišel další stres.
Tři týdny před termínem porodu se miminko obrátilo a všechno nasvědčovalo tomu, že se Walda nebo Bětka narodí dnem pánevním. Zase stres, zase obavy. Po týdnu se ukázalo, že má miminko dvakrát omotanou pupeční šňůru kolem krku a že se tedy už obrátit zpět nemůže. Jasná indikace pro císařský řez. Gaia si sehnala knížky a nastudovala, co se dalo. Napětí s vědomostmi poněkud opadlo a my se konečně začali na příchod miminka těšit.
Ne dlouho.
V pátek mi volal tátův kamarád, že nemůže tátu sehnat. Zkoušel jsem to také. Hlasová schránka. No co, asi vybitej mobil, nebo tak něco. Už se to párkrát stalo. Jenže tátovi jsem se nedovolal celý den. Poprosil jsem ségru, která bydlí nedaleko, aby se k němu zašla raději podívat. Za pár minut mi brečela do telefonu, tátu veze sanitka do Motola. Mozková mrtvice, stav vážný. Tak vážný, že máme počítat se vším.
Prakticky ve stejný termín, jako má Gaia porod. Vůbec nevím, jak stihnu všechno obíhat. Gaiu a miminko v porodnici, tátu v nemocnici na druhé straně Prahy...
Přidat na linkovací servery
Komentáře
Gaia - WWW - 18.02.2008, 10:36:29
Je zvláštní, jak se to někdy všechno na člověka nahrne a člověk má pocit, že víc už to ani nejde, že víc už neunese. Ale někdy musí! A musíme to zvládnout i my! A zvládneme to!
eleska - WWW - 18.02.2008, 10:43:16
Držím palce..
sedmi - WWW - 18.02.2008, 10:59:46
Budu na vás myslet a taky držet palce. Třeba to pomůže alespoň psychicky... a kdybych mohla třeba pomoc i jinak, třeba hlídat, tak se ozvěte, jsem taky z Prahy.
Tokugawa - WWW - 18.02.2008, 11:01:54
Sedmi, díky, musíme se s tím vypořádat sami, ať je to jakkoliv bolestné. Díky za nabídku.
M - WWW - 18.02.2008, 11:08:44
Na posraného i hajzl spadne. Přeji Vám, ať Vám to všechno dopadne co nejlíp.
M - WWW - 18.02.2008, 11:10:04
Vyznělo to nějak blbě. To přísloví nemá být výsměch a to přání je upřímné.
Liška Ryška - Mail - WWW - 18.02.2008, 11:10:37
Přeju, ať to zmáknete bez újmy na zdraví tělesném i duševním. Tátovi taktéž; není snadný se se změnou života po mrtvici vypořádat - ani pro něj, ani pro rodinu. Pro naši teda nebylo.
Jirka K. - Mail - WWW - 18.02.2008, 12:30:33
Držíme vám palce...
ah - 18.02.2008, 12:54:04
:-( moje druhé těhotenství bylo protkáno tím nejsmutnějším, co mohlo přijít ... a bolí to dodnes ... rozumím vám ... přeji vám, aby se vám splnilo to, co si přejete vy sami ... !!
kryska - 18.02.2008, 12:59:04
Toku, strašně vám držím palce!!!!
ANi nevíš, jak Vám rozumím! Týden před mým porodem musela tátu odvést na ARO rychlá, vypadalo to dobře, ale přesně v době mého porodu se to zhoršílo, upadl do bezvědomí a teď nám doktoři říkají, že šance je jedno procento... Nevím, proč se to takhle sype :o(((
alraune - 18.02.2008, 13:29:25
Zatímco na porod císařem mám hezké vzpomínky, na rakovinu a mrtvici v rodině nic hezkého vymyslet neumím. Zkrátka, ať to dopadne nejlíp, jak to jde.
Manželka - WWW - 18.02.2008, 15:56:37
Na tohle se snad ani nic říctnedá... Přeju vám, ať to všechno nějak zvládnete a to, co může dopadnout dobře, ať tak dopadne.
Magrátka - 18.02.2008, 16:29:51
Jedno křesťanské pořekadlo říká, že Bůh ti nikdy nenaloží víc, než dokážeš unést. Ať s bohem nebo bez něj, je na tom kus pravdy. Věřím, že to zvládnete. A že dopadne dobře všechno, co tak dopadnout má.
p. - WWW - 18.02.2008, 18:26:13
taky nevím, co říct...
držím palce!
Divney - Mail - WWW - 18.02.2008, 18:46:49
V těžkých a hořkých chvílích uplynulých let, mě drželo nad vodou klasické rčení:„Každý mrak má stříbrný okraj". Snad to nevyzní příliš sirupovitě, ne vždy to funguje a tak Vám držím palce.
binarniladin - WWW - 18.02.2008, 23:14:21
tenhle rok se mi fakt přestává líbit ...
perkele - 19.02.2008, 10:05:27
ach jo.. Vím že slova nepomůžou,ale alespoň vyjadřuju podporu. Držím pěsti Gaie i tatínkovi. Snad se ta smůla vybrala
Tokugawa - WWW - 19.02.2008, 11:45:27
Perkele, odpovídám Tobě, ale platí to pro všechny. Právě kvůli té podpoře to tu všechno píšu. Je to pro nás hodně důležité a vaše komentáře nám pomáhají. Díky moc.
Shan - 19.02.2008, 14:58:14
sudé roky Ahoj Tokugawa-san!
U nás doma jsou většinou liché roky špatné a sudé lepší. Letos čekáme po 16ti letech manželství první dítě (v dubnu) a tak jsem tak trochu napjatý a trochu vystrašený. Děsíš mě, co všecko se ještě může semlet.
Každopádně vám věřím, že vy to zvládnete!
ailyn - 19.02.2008, 21:55:37
držím vám palce, toku.
eLKa - Mail - WWW - 29.04.2008, 10:47:23
Dlouho... ...předlouho jsem tě nečetl. Dnes jsem si na tebe vzpomněl a takové smutné čtení :(
Přeju hodně sil. Jak fyzických, tak psychických.

