Tokugawa

Skok na navigaci

Podzim ve mně

Tokugawa | 3. září 2008, 7:30 | Nevšední | Ohodnotit článek 0/0 |   

Už to zase cítím všude okolo sebe. Podzim přichází. Bobule se červenají, listí pomalu nabírá ten uvadající odstín zelené, rostou houby a hlavně... všude voní hlína. Zemina. Prsť. Cítím, jak mi váže prsty u nohou, jak jí prorůstám, kořením. Znovu jsem přečetl Les mytág a jak se mi při prvním čtení kniha nelíbila, tentokrát jsem ji zhltnul na pár nádechů. Ta vlhká podzimní zem z ní voní na dálku. Nadšeně jsem otevřel i Lavondyss a nedokážu se od ní odtrhnout. Co se za ten rok stalo, že jsem až tak změnil na knihy názor?

S hlinitostí ve mně souvisí i staré křesadlo a tři pazourky, kteréžto věci mám doma a těším se, až s pomocí troudu, který musím ještě vyrobit, prvně rozdělám oheň. Jiskry odletují jasné a silné, kameny voní ohněm a prsty mě brní.

Nebo jasanový luk. Tmavý, potažený kůží. První šíp přelétl celé pole, bratru sto dvacet metrů. Nemířený. Druhý, mířený, minul cíl o dobré dva metry. Lhal bych, kdybych nenapsal, že jsem byl zklamaný. Další den už jsem na dvacet metrů trefil kukuřičný klas. První šíp prošel skrz šustí, druhý také. Třetí přišpendlil klas k zemi. Měl jsem skvělý pocit. Takový... divoký a zemitý. Podzimní.

Za třemi šípy se člověk naběhá víc než je milo. Nemá někdo z vás náhodou možnost sehnat mi husí a krocaní brky z křídel? Velmi byste mě potěšili v mé podzimní náladě. Děkuji.
Přidat na linkovací servery



Komentáře

Quanti [openID] - 09.09.2008, 10:44:33
taky jsem podzimní člověk... :)



Přidání komentáře...

Jméno: Možno použít OpenID
E-mail:
URL:
Nadpis:
Text: