Sbohem, Praho
Rozhodnutí přestěhovat se na chalupu se rodilo dlouho a v bolestech. Máme v Praze práci, rodiče, naše děti dědečky a babičky. Máme v Praze divadla a kina, výstavy, památky. Opravdu se chceme odstěhovat až k Rakovníku? Opravdu chceme zpřetrhat všechny vazby, které nás stále do Prahy táhnou, i když už šest let bydlíme mimo ni?
Nakonec nám v rozhodování pomohl obyčejný papír a tužka. Rozdělili jsme list na dvě poloviny, jednu označili slovy NOVÝ DŮM a druhou slovem CHALUPA. A začali vymýšlet klady a zápory. Nakonec po několik dní trvajícím zápase zvítězila rekonstrukce chalupy, hlavně proto, že nemusíme kupovat pozemek a tudíž výrazně ušetříme. A toto rozhodnutí před námi vytyčilo dva milníky.
První milník, nejobtížnější, jaký jsme kdy museli zdolávat: přesvědčit tchána, že pokud budeme chalupu rekonstruovat, musíme logicky vyklidit a nějakým způsobem zlikvidovat všechno, co za několik desetiletí sesbíral a uložil na půdě. Bože, to byla práce. Víkend co víkend jsem trávil podle klíče: vystoupat po schodech na půdu, cokoliv uchopit, sestoupat dolů, někam to uložit. Těch cihel! Toho nábytku! Toho dřeva! Holubího trusu a pavučin! Tchánovi krvácelo srdce a mně mozoly. Ve sběrném dvoře nás už znali jménem.
Během vyklízení půdy jsme sháněli firmu na celkovou rekonstrukci chalupy. To byl ten druhý milník. Rekonstrukce znamenala celý opukový dům s výjimkou předního a zadního čela strhnout a prakticky vystavět znovu. Poptávku jsme rozeslali na tři stavební firmy a cestovali mezi Prahou a Rakovníkem. Nabídky byly v rozmezí 1.800.000 – 3.250.000 Kč.
Vymysleli jsme si dispozice a začali se těšit. Ovšem abychom mohli náš plán nového bydlení zrealizovat, musíme nejprve prodat byt, čímž vyvstal nový okruh otázek. Kde budeme bydlet, až prodáme byt a ještě nebude hotová chalupa? Kam dáme všechen nábytek a vybavení? V případě, že budeme u tchánů, co se psem, který se na smrt nesnáší s jejich psem? Odpověď na tyto otázky jsme nakonec velmi zodpovědně shrnuli do věty: Ono to nějak dopadne. A oslovili jsme realitní kancelář. Účel: prodej bytu v družstevním vlastnictví.
Netrvalo dlouho, a objevili se první zájemci. Dost nás to zaskočilo, protože rekonstrukce chalupy měla začít někdy v dubnu a prodej bytu byl na spadnutí už v září předchozího roku. Taková doba! Co budeme dělat? A ještě k tomu přes zimu? Zalekli jsme se a prodej pozastavili. To jsme ještě byli v nemovitostech málo znalí a mysleli jsme si, že hned první zájemci byt koupí. Cha cha.
Během doby, kdy se byt neprodával a chalupa nepřestavovala, jsme znovu navštívili několik domů na prodej v okolí Prahy a plán rekonstrukce chalupy nenápadně, ale vytrvale, ustupoval do pozadí. A vyvstal další milník: v září jde naše Andulka do první třídy, do té doby musíme bydlet jinde.
Přidat na linkovací servery
Komentáře
mekelle - Mail - WWW - 11.05.2010, 11:49:18
pekne Uz sa tesim na pokracovanie vasho pribehu! My sme pred casom riesili iba stahovanie z dvojgarsonky do vacsieho bytu. To bolo spojenie s presuvanim hypoteky, branim novej hypoteky kompletnou rekonstrukciou noveho bytu, predajom stareho bytu a naslednym splatenim jednej z hypotek:) Operacia gulovy blesk bola v porovnani s tym nic :)
p. - WWW - 11.05.2010, 12:47:21
jsem taky uplne napnuta, dalsi dil, prosim!!!
kryska - 11.05.2010, 23:01:55
no dobrý, teda! Ty nervy, který jsou v podtextu (co když... kdyby... jestli... jenom ne...) vám teda vůbec nezávidím!
Těším se na pokračování, moc moc!
sedmi - WWW - 12.05.2010, 09:01:53
já chci taky pokračování, čeká nás asi něco velmi podobného (až na to, že nemáme tu chalupu...) jsem moc zvědavá, jak se vám bude líbit a jak to dopadne.

