Návrat ztraceného syna?
Pátek, 30. leden 2004, 08:15Blog? Počkejte – to mi něco připomíná... Není to takové to mlácení prázdné slámy? Jo, jo, to bude ono. Už jsem to málem zapomněl.
Několik důvodů mé absence:
- Andulka (pamatujete: Akce Pupajz?)
- PHP (dva měsíce marného snažení naučit se to.)
- Ztráta nadšení (proč vlastně blog?)
- Ztráta inspirace (o čem a proč, když už to stejně všichni napsali a lépe.)
A vo tom to je. Rozeberme si bod po bodu:
1) Naše Andulka vyžaduje veškerý můj čas. Tedy ne že by to nešlo hodit na Gaiu, to jde a také to občas dělám, ale chci si to děťátko užít dokud je děťátkem a dokud někde za rohem neříká kamarádkám v pauze mezi šlukováním: "Ten fotr je ale debil." Navíc píšu do Andulčina deníčku. Ten je ovšem na Gaino přání neveřejný, jen pro pár nejbližších přátel.
2) Někdy v listopadu jsem se rozhodl, že se naučím PHP. Odnesl to chudák Honza_p, který se o mě stará a vede mě rukou trpělivou, až se mi to ani nechce věřit.
Nejprve jsme spolu vytvořili Vzkazovník pro domlouvání čundrů, kam se ale nepodíváte, neboť je to jen pro naši skupinku MSPŠ – milovníků spaní pod širákem). Tedy... já to vymyslel a udělal grafiku a Honza_p doplnil PHP, čímž jsem se začal učit, neboť jsem na něj směřoval jeden milion dotazů denně.
Další věc je Katalog odkazů. Ten jsem vytvořil kompletně sám (aspoň myslím) a jsem na něj náležitě hrdý. Prostě kategorie a odkazy a třídění a editování a tak. Taky neukážu, mám to jan na locallhostu.
A poslední dílo je e-shop Výroba kroužkové zbroje, který je na síti už dva dny. Nejprve jsem myslel, že ho vytvořím celý sám, což se mi povedlo až na Košík a Pokladnu (to nejdůležitější). Nebýt Honzy_p nebyl by ani e-shop.
Tímto tedy vyjadřuji Honzovi_p vřelé díky. Ale PHP stejně neumím, neboť můj mozek je zaměřen výhradně humanitně. Nějaké proměnné a pole a databáze a podmínky mi prostě nebere.
3) No povězte: proč blog? Pro zábavu? Ale to jsou i jiné věci. Pro ostatní? Ale koho to zajímá? Jediný, kdo se mnou má stejné názory je Mrkvička. Naše názory jsou velmi... exotické, proto jsme oba za exoty a jsme na to hrdi. Možná že jsme dvojčata a nikdo nám to neřekl. No a psát pouze pro Mrkvičku je trochu úchylmé, nemyslíte?
4) Věčná otázka, která zaznívá čas od času z mnoha blogů: Co psát? Co proboha pořád psát? Komentovat zprávy mě nudí, neboť mě nudí samotné zprávy, a tak je nečtu. O své minulosti jsem napsal všechno, co jsem si pamatoval a co jsem považoval za nutné. O Japonsku psát nechci, všechno co vím jsem dávno napsal na Infoweb o Japonsku. O Andulce píšu do jejího deníčku. A to, co se mi stane během dne za zapsání OPRAVDU nestojí. I když...
Tak. Teď to víte. E-shop je dokončen, třeba si najdu chvilku sem tam něco zachytit. Třeba.
Tokugawa | Autor: Život | Názory
Starší: Návrat krále