Jak si chtěl Tokugawa hrát se sestřičkou

Středa, 25. únor 2004, 07:15

Když bylo Malému Tokugawovi dva a půl roku, přinesl mu japonský čáp sestřičku. Tokugawa už si nepamatuje, jak se všechno seběhlo, ale zná příběh z vyprávění svých rodičů. Ti v podstatě z příhody udělali rodinnou historku, která se (po konzumaci jistého množství alkoholu) vypráví každému, kdo je ochoten poslouchat. I tomu, kdo ochoten není...

Příhoda č. 1 Malá Kytka ležela v postýlce (jak už to u miminek bývá) a plakala (jak už to u miminek bývá). Tokugawova máma právě kdesi cosi dělala (pravděpodobně byla v kuchyni), když jí přišlo podivné, že Malá Kytka tak rychle zmlkla. Šla se na ni tedy pro jistotu podívat.
V postýlce podle očekávání ležela Malá Kytka a vedle ní seděl Malý Tokugawa. V ruce třímal suchý rohlík a pral ho do nemluvněte hlava nehlava. Malá Kytka začínala modrat.
"Měla hlad, maminko, tak jí krmím..." odpověděl Malý tokugawa ještě dřív, než se máma (páčíc z krku Malé Kytky zbytky dusivého pečiva) stačila zeptat.

Příhoda č. 2 Malá Kytka ležela v postýlce (jak už to u miminek bývá) a spinkala (jak už to u miminek bývá). Tokugawova máma právě kdesi cosi dělala (pravděpodobně byla v kuchyni), když jí přišlo podivné, že Malá Kytka začala z ničeho nic tak hlasitě plakat. Šla se na ni tedy pro jistotu podívat.
V postýlce podle očekávání ležela Malá Kytka. Ale málem nebyla vidět přes koloběžku, kterou na ni Malý Tokugawa přes žbrdlení hodil.
"Chtěla si hrát, maminko, tak jsem jí půjčil svojí koloběžku..." odpověděl Malý Tokugawa ještě dřív, než se máma (vymotávajíc Malou Kytku z koloběžky) stačila zeptat.

Příhoda č. 3 Malá Kytka ležela v postýlce (jak už to u miminek bývá) a žvatlala si (jak už to u miminek bývá). Tokugawova máma právě kdesi cosi dělala (pravděpodobně byla v kuchyni), když jí přišlo podivné, že Malá Kytka začala z ničeho nic tak hlasitě plakat. Šla se na ni tedy pro jistotu podívat.
V postýlce podle očekávání ležela Malá Kytka a na ní seděl Malý Tokugawa a dělal jí válečky.
"My si spolu hrajeme, maminko..." stačil Malý Tokugawa říct, než ho pohlavek z Malé Kytky sundal.

Tokugawa bohužel netuší, co je na těchto příhodách pravdy a co je ustálená forma vyprávění, která krystalizovala celých 28 let. Nicméně se mu zdá nepravděpodobné, že by si to rodiče celé vymysleli. Zároveň nechápe, jak mohla Malá Kytka v jeho blízkosti přežít.

Tokugawa  |  Tokugawovo dětství  |  Názory 

Novější: S Pupajzem v čajovně
Starší: Odpovědi na e-mail