Tak Matěj je po smrti...
Úterý, 8. červen 2004, 10:41Právě jsem dostal zprávu, že zemřel Matěj. Matěj papouch, Matěj korela. Šedá s červenýma tvářičkama.
Ten Matěj, kterého jsme jako děti učili se ségrou mluvit, ale který se nikdy nezmohl na víc slov než Pepíku, rošťáku a nazdar.
Ten Matěj, který žil tak dlouho v kleci, až zapomněl létat.
Ten Matěj, kterého jsme na šedém koberci několikrát málem zašlápli.
Ten Matěj, který každé ráno od pěti hodin řval, dokud ségra nevstala z postele.
Ten Matěj, který vlétl do kuchyně a spadl do hrnce s vroucí polévkou.
Ten Matěj, který miloval šukat list salátu.
Ten Matěj, který se topil ve sklenici se šťávou.
Ten Matěj, kterého jsme několikrát přivřeli do dveří.
Ten Matěj, který tak miloval ségru, že s ním na rameni chodila do parku.
Ten Matěj, který každého jiného papouška ukloval k smrti.
Ten Matěj, který vlezl ségře bez obav až do krku.
Ten Matěj, kterému bylo 24 let.
Nakonec si na něj tedy Smrť vzpomněl. Ach jo.
Tokugawa | Autor: Život | Názory
Starší: RSS pro SMS zprávy