Pryč odtud aneb norština
Pondělí, 28. červen 2004, 09:02Celý život jsem byl pecivál. Vlastní humna a dál nic. Nikdy mě nelákala cizina, respektive lákala mě cizina nedosažitelná. Všechna ta Řecka a Itálie, Rakouska a Bulharska mě nechávala chladným. Proč se trmácet takovou dálku, když nejkrásnější dovolenou zažiju stejně u nás. Třeba v Novohradských horách nebo na Vysočině...
Svého času (ještě než jsme měli Andulku Bambulku Pupajze Šunku) mě Gaia lámala, ať z této naší republiky, kde se každému tak dobře žije, odejdeme. Měla na mysli Británii, kde se uhnízdila na pár let naše Ilonka.
Nechtěl jsem. Jednak neumím anglicky (i když Gaia tvrdošíjně trvá na opaku, zřejmě aby mě nalomila) a jednak neumím nic, čím bych se tam mohl živit. Uklízet v McDonaldu opravdu nehodlám a dělat chůvu? Cha. A – považte – zase ta procedura na hranicích, kdy povídá jeden imigrační druhému: "Podívej, zase ta verbež z východu, smlsnu si na nich!" a oplzle se usměje.
Poslední dobou ale myslím na odchod já a navíc čím dál tím častěji. Jednak už nejsme verbež z východu, nýbrž verbež z Evropské unie a jednak nechci na Ostrov, ale na Poloostrov. Do země fjordů a trollů, kamenů a trávy, ovcí a ryb. To je pro mne země zaslíbená, hrdá a krásná. Země skandinávská. Byl jsem tam a nechtělo se mi domů. To se mi ještě nikdy nestalo. A Gaia kupodivu nic nenamítá. Ví totiž, že Norsko oplývá medem a strdím.
Teď v srpnu se budeme stěhovat za hranice Velké Prahy. Až to budeme mít za sebou, začneme shánět učitele norštiny. V Norsku možná máme jakés takés zázemí, třeba by tam šly na odbyt i kroužky a zbroj. Doufám, že se tato mlhavá idea nakonec stane jasným cílem, protože je čas udělat České republice pá pá.
P.S.: Kdybyste někdo věděl o lektorech norštiny za cenu odpovídající možnostem rodiny s miminem, dejte mi, prosím, vědět. Děkuji.
Tokugawa | Autor: Život | Názory
Starší: Fotografie pro dnešní den