Lachoutová, kapitola třetí

Čtvrtek, 15. červenec 2004, 06:52

Kapitola první
Kapitola druhá

Pan Lachout je v celých Kočkopsech známý jako veliký dobrák. První žena mu umřela při žních a tak se oženil za nějaký čas znovu. Ale to si dal. Paní Lachoutová teď vládne celé rodině tvrdou rukou. Ale občas, jen velmi zřídka, se pan Lachout rozčílí. A všichni vědí, že když už se rozčílí, tak to stojí za to. A to se mělo stát právě teď. Všichni štamgasti v kočkopeské hospodě napjatě poslouchali anekdotu o halenkovském starostovi, jak si chtěl ušetřit materiál ze stavby halenkovské nádrže na svůj domek, a tak potají jezdil po večerech s dvoukolákem na stavbu a odvážel si pytle cementu, když tu...

Ale to už se nikdo nedozvěděl. Dveře se s prásknutím rozlétly a všichni se otočili ke dveřím, kde stojí bledá a udýchaná paní Lachoutová. Opřela se o výčep jako v Halenkově a protože viděla jak na ní celá hospoda civí a čeká, co zase bude za povyk, chtěla zopakovat výkon z halenkovské hospody. Nadechla se zhluboka, upravila si vlasy, usmála se a řekla: "Uá, ba ba ba, éuo." Ale asi to bylo tím, že paní Lachoutová už nebyla v šoku, nebo co, zkrátka nevypadalo to tak báječně jako v Halenkově. Paní Lachoutová celá zčervenala a aby to nevypadalo tak hloupě, řekla honem: "Dobrý den."

A to byla ta chvíle, kdy se pan Lachout rozčílil. Ani mu tolik nevadilo to, že jeho choť není ve fabrice a že tady ze sebe dělá z bůhvíjakých důvodů šaška, jako spíš to, že mu, tedy panu Lachoutovi, překazila vyprávění, jímž se chystal zesměšnit halenkovského starostu Coufáčka, který o panu Lachoutovi prohlašuje, že je ožrala a nemakačenko a že Kočkopsy kvůli němu přijdou na mizinu, protože on jednou propije starostu i s tím jeho trabantíkem.

Pan Lachout nejdřív překvapením otevřel pusu, potom jí zase zavřel, vztyčil se nad stolem v celé své šíři a ledovým hlasem pravil: "No Jarmilo!"

Jenomže paní Lachoutová se kromě toho strašidla nebojí nikoho, tím míň svého muže. Objednala si pivo, teatrálně sfoukla pěnu, napila se tak, že chlap by se za to nemusel stydět a chtěla vyprávět, co se jí dnes v noci stalo. A to byla poslední kapka, která dopadla do číše trpělivosti pana Lachouta. Řekl si, že když nikdo neposlouchá jeho, tak jeho manželku taky nebude poslouchat, došel k výčepu a uchopil paní Lachoutovou za rameno. "Franto, napiš mi to na futro," řekl pouze a smýkl paní Lachoutovou ke dveřím. Hospoda zamručela překvapením. Ještě dlouho do noci bylo slyšet, jak se ti dva hádají.

Kapitola čtvrtá

Tokugawa  |  Plky  |  Názory 

Novější: Brutální akce v Pupajzově režii
Starší: Lachoutová, kapitola druhá