A bude se bumbat

Pátek, 16. červenec 2004, 07:31

Deset kilo rybízu. Chápete to? Otrhat od stopek, proprat, nacpat do demižónů. Práce na půl dne. Bordel všude, všichni upatlaní, mouchy na vás sedaj a sajou vás...

Ale pak to bumbání! Třeba v únoru. Venku mráz, břečka, nic vás nebaví, jste unavení, jaro ještě daleko a zima už trvá tááák dlouho... A pak vás to napadne. Skočíte si do sklepa pro láhev, ve které je uložené koncentrované léto. V temně rudé barvě jakoby se koupalo zapadající letní slunce a hustá tekutina barvy krve pomalu plní broušenou sklenku.

A ta chuť! Sladká a trpká zároveň. Válí se na jazyku a připomíná zralý nalitý hrozen právě utržený z rybízového keře. A opojná vůně, díky které se zdá, že nejen jaro, ale dokonce léto už ťuká na dveře...

Tak na to se těším. Letos poprvé děláme rybízák v demižonu a ne ve sklenicích. Je to takové hezčí: demižon, ze kterého trčí bublající kvasná zátka. Rybízová semínka v ní stoupají vzhůru a zase dolů... I když rybízu bylo tolik, že máme i tři pětilitrovky.

1. 1 litr rybízu
2. 1,3 litru vody
3. 0,5 kg cukru
4. Pro dosažení krásné tmavé barvy hrst nebo dvě borůvek

Vodu s cukrem svařte a nechte vychladnout. Pak tím zalijte rybíz a nechte 6 týdnů stát na slunečném místě. Když nemáte demižon, dají se s úspěchem použít obyčejné tří a pětilitrové zavařovačky. Přes hrdlo jim položíte mikrotenový pytlík a zagumičkujete. A pozor. Po uložení na místo s rybízákem VŮBEC nehýbejte. Chytil by plíseň.

S úspěchem lze připravit víno i z černého rybízu. To je, domnívám se, na chuť ještě lepší. A barva? Vlahá letní noc.

Tokugawa  |  Plky  |  Názory 

Novější: Výzva všem spisovatelům do šuplíku
Starší: Lachoutová, kapitola čtvrtá, poslední