Helmův žleb

Úterý, 24. srpen 2004, 08:08

Včera jsem šoupnul do mechaniky Společenstvo prstenu a vzápětí Dvě věže. Společenstvo jsem viděl zhruba desetkrát, takže jsem se na Dvě věže (jedno shlédnutí) více než těšil. Tenhle díl je totiž můj nejoblíbenější, neboť v něm dostávají prostor milovaní Rohirové, páni koní. Obzvlášť král Théoden a jeho neteř Éowyn. Ovšem i Éomer je úžasná postava.

Celý film jsem byl jako na trní, kdy konečně dojde ke střetnutí v Helmově žlebu. K té epické nádheře, u které se tají dech. K neskutečné bitevní vřavě, kdy mám chuť vytáhnout svůj starý meč a odstranit rez, kdy se mi zase vrací dávná touha pořídit si luk a kdy cítím, že bych neváhal položit za obranu hlásky život (nesmějte se). Dneska se na to podívám znovu.

Tokugawa  |  Plky  |  Názory 

Novější: Konečně domů
Starší: Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců