Andulka je poslední samuraj
Úterý, 26. říjen 2004, 06:29Zvláštní. Prazvláštní. Sedí si takhle šílený Tokugawa, spíš leží než sedí, popíjí čaj a zakusuje sušenky. Polomáčené rohlíčky s marmeládou. Vlastně s ovocnou náplní. A dívá se na film Poslední samuraj.
Nemůže si to moc užít, protože Anče jedno nezbedné pobíhá kolem a hlasitě se dožaduje: "Papů. PAPŮ!" Tokugawa díky jedné hemisféře krmí dítko a díky druhé dál sleduje film. Po třetí během tří dnů. Je šílený. Hlavně když jde o Japonsko.
První bitevní scéna. Algrenovi střelci jsou rozprášeni pod kopyty samurajské jízdy. Andulka zapomíná na jídlo, sleduje scénu s tátou a chechtá se. Chechtá se tak, až také Tokugawovi a Gaie tečou slzy smíchu. Konec scény. Andulka se odvrací od monitoru. "Papů!"
Scéna druhá. Algren dostává do kožichu. Udžio, Tokugawův oblíbenec, zmydlí Algrena bokkenem, cvičným dřevěným mečem. Papů je zapomenuto, Andulka opět bojovou scénu se zájmem pozoruje a chechtá se na celé kolo. Dokud neleží Algren bezvládně na zemi. "Papů!"
Je to tak. Andulka je nadevší pochyby dcera svého otce. Romantika Algren – Taka nevyvolává pražádný zájem, ale svist katany je důvodem k bujarému veselí. A jak to vše skončilo? "PAPŮ!"
P.S.: Pokud si chcete prodloužit život aspoň o tři měsíce, půjčím vám k filmu své dítě. Funguje zaručeně.
Tokugawa | Akce Pupajz | Názory
Starší: Co bych tak ještě mohl chtít...