Jak se v Irsku hledá práce

Úterý, 16. listopad 2004, 07:13

V rámci záchrany PŠT blogu jsem nerozvážně přislíbil Mistru Tokugawovi něco článků a tenhle bude první v řadě.

Tedy: Do Irska jsem se dostal se Švestkou jako spoluzavazadlo. Ona chuděra pracuje (vyslali ji z Prahy), já studuji angličtinu a teď už tedy taky trochu pracuji.

Doma noviny hlásaly: "Příležitost pro mladé, pracovní příležitost, zejména pro zdravotní personál, řezníky a strojaře." Ptáte se jaká je realita? Co máte případně očekávat? Nuže dobrá, slyšte!

Měl jsem sepsaný životopis (jsem strojař), který byl pravdivý a jeho obsah rozhodně nebyl nezajímavý, ale... Jako nejschůdnější se jevil e-mail, ovšem tahle alternativa naráží na jeden výrazný povahový rys místních obyvatel – nikdy se neozvou! Odpověď dorazila automatická, zamítavá, ale povětšinou žádná. Nezoufal jsem a rozhodl se změnit strategii. Našel jsem si adresy firem a začal je obcházet. Co se u nás považuje za nezdvořilé, je tady normální, tudíž když mi někdo řekl, že mi zavolá, nečekal jsem a navštívil ho znovu a znovu a... Všude se na mě usmívali, ale jinak nic víc.

Lehce otráven rezignoval jsem na hledání práce v oboru a hledal cokoliv. Tady je nejúčinnější obcházet vše osobně s životopisem šitým na míru té které pozici, pravda není důležitá, ba přímo škodí. Někde dokonce životopisy vysokoškoláků přímo vyřazují (Mc Donald), tam bych ale stejně nešel. Připadal jsem si jako pošťák s brašnou propagačních materiálů o které nikdo nestojí. Jak to chodí, dostal jsem práci o kterou jsem ani moc nestál (byl jsem tam jen třikrát) v obchodě s mýdly. Aroma je tak silné, že se tam neodvážili pracovat ani jinak všudypřítomní Číňané.

Kdo má v Irsku zelenou jsou řemeslníci. Je jich tu nedostatek a platí je tu zlatem (instalatér 22 Euro za hodinu). Jakákoliv nekvalifikovaná práce (7,65 Euro – minimální mzda), kvalifokovaná práce s VŠ vzděláním při nástupu (okolo 10 Euro).

Co se řezníků týče nemám informace, mluvil jsem s holčinou (zdravotní sestra, perfektní angličtina) měla problémy sehnat práci v oboru, chyběla jí praxe. A strojařina? Na O´Connell Street (hlavní ulice Dublinu) nás stálo šest vystudovaných strojních inženýrů – skladník, uklízečky nebo nic. Na vysoké úrovni jsou tu IT technologie, farmaceutický průmysl a pastevectví. Jiný průmysl tu chybí nebo je dobře schován. Budete-li stát o práci na farmě, pravděpodobně něco najdete, nezáleží-li vám na lokalitě.

Z Dublinu pro PŠT blog napsal Mrkvička.

Mrkvička  |  Autor: Život  |  Názory 

Novější: Trocha poezie nikoho nezabije
Starší: Co–writer