Tokugawa http://tokugawa.bloguje.cz/ PŠT cs http://blogs.law.harvard.edu/tech/rss www.bloguje.cz Wed, 07 Jan 2009 12:19:32 +0100 Wed, 07 Jan 2009 12:19:32 +0100 Ovladače ATI Sapphire HD 3650 AGP http://tokugawa.bloguje.cz/756552_item.php
Tedy zacvakl jsem kartu do AGP slotu, zapojil jí napájení, zavřel bednu a nastartoval počítač. Stroj se rozeběhl, dokonce v rozlišení 1600x1200, což jsem nečekal. Stáhnul jsem si graphic driver ATI Sapphire HD 3650 AGP pro Windows XP a jal se instalovat. Jaké bylo mé překvapení, když instalace skončila neúspěchem: "Setup did not find a driver compatible with your current hardware or operating system. Setup will now exit." Pokud máte nainstalován Catalyst Control Center, bude hlásit totéž: "Není nainstalován ovladač grafické karty ATI nebo ovladač ATI nepracuje správně. Nainstalujte ovladač ATI odpovídající hardwaru ATI." A to je konec, nepohnete s ničím, nepomůže ani instalace starší verze ATI ovladače. Podíváte se ještě do Správce zařízení, který vám ukáže tohle: "Řadič videa (kompatibilní se standardem VGA)" namísto názvu karty. V tomto okamžiku buď vzbudíte kamaráda (díky Tome), nebo se zachováte podle tohoto návodu:

O co vlastně jde. V ovladači není napsáno IDéčko garfické karty, nějakej matlák na to prostě zapomněl. Proto průvodce hardwarem nenajde k této kartě v inf souboru informaci, že tento ovladač je právě pro tuto kartu a instalace driveru skončí neúspěšně.

Při pokusu o instalaci ovladačů se driver 8-12_xp32_dd_ccc_wdm_enu_72271.exe rozbalí do adresáře
C:\ATI\SUPPORT\8-12_xp32_dd_ccc_wdm_enu_72271.
Proklikáte se ještě hlouběji, až do adresáře
C:\ATI\SUPPORT\8-12_xp32_dd_ccc_wdm_enu_72271\Driver\Driver\XP_INF,
kde uvidíte soubor CX_72271.inf. Ten si pomocí notepadu otevřete k editaci a vložte do něj následující řádku:
"ATI Radeon HD 3650 AGP " = ati2mtag_RV630, PCI\VEN_1002&DEV_9596
Následně znovu spusťte průvodce přidání hardwarem, zadejte umístění, ve kterém leží upravený soubor CX_72271.inf a voila, graphic driver ATI Sapphire HD 3650 AGP pro Windows XP je nainstalován.]]>
Wed, 07 Jan 2009 12:09:00 +0100 http://tokugawa.bloguje.cz/756552_item.php
Fallout 3 a moje grafika http://tokugawa.bloguje.cz/753394_item.php
Hra mi nejde spustit. Veškerá požadovaná konfigurace je v našem PC dostupná. Až na grafickou kartu. Požadována je jedna z těchto:

  • Řada ATI HD 4800

  • Řada ATI HD 4600

  • Řada ATI HD 3800

  • Řada ATI HD 3600

  • Řada ATI HD 3400

  • Řada ATI HD 2900

  • Řada ATI HD 2600

  • Řada ATI HD 2400

  • Řada ATI X1900

  • Řada ATI X1800

  • Řada ATI X1600

  • Řada ATI X1300

  • Řada ATI X850


  • Řada NVIDIA GeForce 200

  • Řada NVIDIA GeForce 9800

  • Řada NVIDIA GeForce 9600

  • Řada NVIDIA GeForce 8800

  • Řada NVIDIA GeForce 8600

  • Řada NVIDIA GeForce 8500

  • Řada NVIDIA GeForce 8400

  • Řada NVIDIA GeForce 7900

  • Řada NVIDIA GeForce 7800

  • Řada NVIDIA GeForce 7600

  • Řada NVIDIA GeForce 7300

  • Řada NVIDIA GeForce 6800


No a my máme tuhle: ATI Radeon 9550

  • Frekvence čipu: 250MHz

  • Frekvence paměti: 400MHz

  • Paměťová sběrnice: 128 bitů

  • Paměť: 256MB


A o co vlastně jde. Potřeboval bych od někoho z vás poradit, neboť se v tom vůbec nevyznám. Jakou grafiku mám koupit, abych tu svou jen vytáhl, šoupl tam novou a to bylo všechno? Nepotřebuji tu nejlepší z nich, zlatá střední cesta. Jenže jak říkám, vůbec tomu nerozumím. Děkuji.]]>
Thu, 25 Dec 2008 23:21:00 +0100 http://tokugawa.bloguje.cz/753394_item.php
Příběh Betlémský http://tokugawa.bloguje.cz/752553_item.php Víťa Marčík a jeho Teátr, přesněji Setkání před Betlémem, o kterém jsem psal už předloni. Nemohu se znovu zbavovat emocí, které ve mně tohle představení vyvolává, a ani nechci. Chci jich být plný celý rok. Jsou to emoce veskrze pozitivní, díky kterým se cítím lepší než jsem.

Setkání před Betlémem je tak vánoční záležitost, že nic vánočnějšího neznám. Je to skutečné Setkání. Je to srdce na dlani, lidské i Boží. Je to Dar. Jsem za tenhle začátek Vánoc Teátru Víti Marčíka vděčný. A vám alespoň zprostředkovaně předávám poselství:

Ztište se, ať v tom předvánočním hlomozu uslyšíte tichý hlas anděla. Vlastně ten anděl nepromlouvá tiše, naopak, volá na nás. Ale my jej už neumíme slyšet...

Přeji vám všem krásné Vánoce.]]>
Mon, 22 Dec 2008 09:04:00 +0100 http://tokugawa.bloguje.cz/752553_item.php
Píseň o čaji http://tokugawa.bloguje.cz/731294_item.php
Přijde mi líto,
tebe, čaji, líto,
tak,
až tě vypiju jako drak.]]>
Fri, 17 Oct 2008 12:27:00 +0200 http://tokugawa.bloguje.cz/731294_item.php
Forest Carter: Škola Malého stromu http://tokugawa.bloguje.cz/730134_item.php Forest Carter: Škola Malého stromu
Škola Malého
stromuAž potkáte v tramvaji nebo v metru chlapa, který čte nějakou knihu a ukrutně se přitom snaží, aby nebrečel, nejspíš jste mě potkali. Buď stárnu a nemám už takovej držák, nebo si vybírám skvosty mezi knihami. Škola Malého stromu očividně patří mezi skvosty. V různých anotacích se můžete dočíst věci jako: "Podstatou knížky není historická dokumentace, ale oslava Čerokíů a skotského odporu k životu v područí. Inspirativní koncepce amerických dějin z pohledu podceňovaných minorit..." Prosím vás, to jsou děsný sračky, kdo si kupuje knihy na základě anotací, tak by po Škole Malého stromu nikdy nesáhl. Je to kniha o lásce a cestě (opět bych měl napsat velké L a velké C). Ale hlavně o lásce. Kniha ve mně vyvolávala jen dva stavy, buď permanentní úsměv, nebo náběh k pláči. Ideální kombinace. Navíc je Škola Malého stromu knihou moudrou, knihou o tom, jak by spolu lidé mohli žít, protože jiní to dokážou. Na pozadí příběhu o lásce se mihnou poměrně bezvýznamná témata jako například střet rozdílných kultur. Tyto poznámky jen dokreslují příběh, kde je láska na prvním a jediném místě. Kdybych si měl vybrat několik knih, které mě silně ovlivnily a ke kterým se stále vracím, Škola Malého stromu bude v jejich čele.]]>
Mon, 13 Oct 2008 11:03:00 +0200 http://tokugawa.bloguje.cz/730134_item.php
Bratříčku, kde jsi? http://tokugawa.bloguje.cz/725369_item.php Bratříčku, kde jsi?
Bratříčku, kde jsi?Poslední dny potřebuji přehodit výhybku, sjet z koleje, která mě vede očividně špatným směrem. Používám k tomu příběhy. Hltám knihy jako na běžícím pásu, jednu za dva dny. Včera jsem změnil médium a příběh místo z knihy usměrnil mou mysl jiným směrem ze stříbrného plátna. Jak já si po dlouhé době odpočal. Jak jsem se pobavil, jemně a nenásilně, potěšil duši zemitým blues, potěšil srdce přátelstvím a potěšil oči pastelovými barvami státu Mississippi.

Amerika v období krize, blues, uprchlí trestanci, blues, ukrytý poklad, blues, ku-klux-klan, blues, pomáda na vlasy, blues... K tomuhle filmu nutně musím sehnat soundtrack, chci si tou syrovou hudbou nechat omývat duši stále dokola. Obzvlášť herecký přednes písně I Am A Man Of Constant Sorrow pánů Everetta, Peta a Delmara (George Clooney, John Turturro a Tim Blake Nelson) je nezapomenutelný. Nebo třeba Song Of The Sirens...

Dlouho mě žádný film tak nepohladil. Jemný humor, absence násilí, obrazy i hudba a hlavně atmosféra, to je to, kvůli čemu se budu k tomuhle snímku často vracet.]]>
Thu, 25 Sep 2008 12:56:00 +0200 http://tokugawa.bloguje.cz/725369_item.php
Jostein Gaarder: Dívka s pomeranči http://tokugawa.bloguje.cz/725093_item.php Jostein Gaarder: Dívka s pomeranči
Dívka s pomerančiJsou knihy malé a velké. Jostein Gaarder, norský spisovatel a neváhám říct filozof, píše ty velké. Knihy, které jsou plné života a myšlenek, příběhů, které mají smysl. Možná bych měl u slov život, myšlenka, příběh a smysl na začátku napsat velké písmeno, ale vypadalo by to příliš pateticky a světaznale, tak zůstanu raději u malých.

Na Gaardera jsem narazil čirou náhodou před mnoha lety a od té doby jsem jím uchvácen. V naší knihovně tenhle viking zaujímá čestné místo a k jeho knihám se rád a často vracím. Nedejte se mýlit, na první pohled to vypadá, že jsou jeho knihy určené pro lidi, kteří právě opouštějí dětský věk a vcházejí pomalu do věku dospělého. To by ale bylo zcestné tvrzení.

Včera jsem v tramvaji dočetl knihu Dívka s pomeranči a musel jsem se vší silou přemáhat, abych neplakal, alespoň ne viditelně. Gaarder dokáže v každém z nás probudit to nejlepší, co je uvnitř. Dokáže nás donutit, abychom si uvědomovali, abychom se snažili pochopit, abychom se neustále divili a v tom údivu zažívali zázrak života (nejlépe s velkým Z a Ž).

Každý z nás má svou dívku s pomeranči, každý zažívá stejný příběh. Ale ne každý ho dokáže tak nesmírně upřímně vypovědět, ne každý dokáže tím příběhem dělat svět lepším.]]>
Wed, 24 Sep 2008 13:46:00 +0200 http://tokugawa.bloguje.cz/725093_item.php
Čistý oheň http://tokugawa.bloguje.cz/721068_item.php Podzim ve mně zmínil křesadlo. Obyčejný kus hrubě opracovaného kovu. Železo, kámen, oheň... Trvalo mi necelé dvě minuty rozdělat svůj první čistý oheň.

Prsty jsem měl černé od práchna a otlučené od kamene, voněly po hořící trávě. První jiskra se usadila na zuhelnatělém kusu látky, ve kterém se otevřelo rudé žhnoucí oko. Ukryl jsem je do snopku suché trávy a zlehka rozfoukal, vyvalil se štiplavý bílý dým a hned po něm zapraskaly plameny. Držel jsem hořící trávu v dlaních a po dlouhé době zase cítil opravdovou radost...]]>
Tue, 09 Sep 2008 07:58:00 +0200 http://tokugawa.bloguje.cz/721068_item.php
Podzim ve mně http://tokugawa.bloguje.cz/719211_item.php Les mytág a jak se mi při prvním čtení kniha nelíbila, tentokrát jsem ji zhltnul na pár nádechů. Ta vlhká podzimní zem z ní voní na dálku. Nadšeně jsem otevřel i Lavondyss a nedokážu se od ní odtrhnout. Co se za ten rok stalo, že jsem až tak změnil na knihy názor?

S hlinitostí ve mně souvisí i staré křesadlo a tři pazourky, kteréžto věci mám doma a těším se, až s pomocí troudu, který musím ještě vyrobit, prvně rozdělám oheň. Jiskry odletují jasné a silné, kameny voní ohněm a prsty mě brní.

Nebo jasanový luk. Tmavý, potažený kůží. První šíp přelétl celé pole, bratru sto dvacet metrů. Nemířený. Druhý, mířený, minul cíl o dobré dva metry. Lhal bych, kdybych nenapsal, že jsem byl zklamaný. Další den už jsem na dvacet metrů trefil kukuřičný klas. První šíp prošel skrz šustí, druhý také. Třetí přišpendlil klas k zemi. Měl jsem skvělý pocit. Takový... divoký a zemitý. Podzimní.

Za třemi šípy se člověk naběhá víc než je milo. Nemá někdo z vás náhodou možnost sehnat mi husí a krocaní brky z křídel? Velmi byste mě potěšili v mé podzimní náladě. Děkuji.]]>
Wed, 03 Sep 2008 07:30:00 +0200 http://tokugawa.bloguje.cz/719211_item.php
Všude černo http://tokugawa.bloguje.cz/719205_item.php
Zčernalo pozadí a zčernala dolní lišta. Jediné, co je vidět, jsou ikony na ploše a ikony na panelu snadného spuštění. Když kliknu (po paměti) na tlačítko Start, zobrazí (nebo spíš nezobrazí) se opět černá roletka, na které jsou vidět jen ikony bez popisků. Když najedu na ikonu, měl by se u kurzoru objevit proužek s nápovědou. Objeví, ale je opět černý. Když chci změnit nastavení nebo spíš vrátit klasické zobrazení Windows, musím kliknout na černou plochu pravým tlačítkem myši, odhadnout, kam se mi otevřela černá roletka s černými texty a trefit se na položku Vlastnosti. Otevře se opět černé okno, ve kterém je všechno černé. Takže nevidím a nemohu změnit nic.

Zkusil jsem nastartovat počítač v Nouzovém režimu a tam nastavení změnit. Nejde to. I ve stavu nouze je pozadí černé, ačkoliv všechno ostatní vidět je. Ale barva pozadí změnit nejde. Odinstaloval jsem tedy Service Pack 3 v naději, že se všechno vrátí do původního stavu. Nevrátilo. Takže volám: POMÓÓÓC!]]>
Tue, 02 Sep 2008 07:52:00 +0200 http://tokugawa.bloguje.cz/719205_item.php