Rozpočet ČR
Nedá mi to a musím vás seznámit s článkem, který do posledního puntíku vystihuje mé pocity z toho, co se v posledních dnech a měsících děje v Parlamentu České republiky. Článek se týká rozpočtu pro rok 2010, je velmi dlouhý, ovšem nedělalo mi nejmenší potíž ho celý přečíst a navštívit i odkazy, které poskytuje.
Kudy do pekel? – J. T. Times
Přidat na linkovací servery
Jak jsem propadl geocachingu
Přátelé, kamarádi! Jsem závislý. Ano, přiznávám bez obalu. Objevil jsem totiž geocaching. Jsa vybaven přístrojem HTC Touch Diamond2 Topaz, jal jsem se procházet sítí, která již mnohého polapila, a nechal se též polapit. A rád.
Nejspíš většina z vás ví, co to geocaching je. A kdo to neví, nebo chce vědět víc, může se k bližším informacím nechat Navigovat.cz. Během chvilky jsem se registroval na serveru Geocaching.com, do svého strojku postahoval nejbližší cache v okolí, naučil se s GPS, nakrmil rybičky (pro všechny případy) a vyrazil do divočiny.
Moje první nalezená cache byla ukryta na starém opuštěném židovském hřbitově uprostřed hustého lesa. Pominu-li, že jsem se ji vydal lovit kolem půl deváté večer a že hřbitov byl po cestě tak čtyři kilonetry, nechybělo mi ke štěstí nic. Jen trochu světla.
Když jsem přišel ke hřbitovu, pomalu se smrákalo. Ve zdi byla zamčená rezavá vrata. Nedalo se nic dělat, přehoupl jsem se přes zeď, na což moje tělo od dětských let už pozapomnělo. Hroby mě přivítaly otevřenou náručí. Doslova. Vyvrácené hebrejské náhrobky, rozvalené hrobky, dva metry hluboké díry mezi mramorovým obrubníkem, páchnoucí vlhkou hlínou. Tma čím dál větší. Komárů jak nasráno, stejně tak ostružiní. Procházel jsem v tom podvečeru mezi otevřenými hroby jako nějaký démon, zespoda ozářený namodralým světlem dží-pí-esky. Ohmatával jsem puklé náhrobní kameny, jakobych hledal hrob, ze kterého jsem se minulý úplněk vyplazil. Vlhká hlína smísená s potem a krví mi pokryla údy a lákala veškeré komárstvo. Propadal jsem s narůstajícím soumrakem zoufalství. Jít okolo stará babka s šátkem, klepla jí ze mě nejspíš pepka.
Nicméně cache jsem našel, i když, abych tak řekl tajemně, na odvrácené straně mince. Svou první kešku! Domů jsem se rozeběhl nejkratší cestou – přes žitné pole, kde šlahouny ostružin skrytě prolézaly mezi klasy. Na silnici jsem se dostal bez boty, pro kterou jsem se musel vrátit, a s krvavými šrámy. Klíšťata nepočítám.
Zítra jdu zase. Mám lepší mapy, lepší aplikace a lepší boty. Ať žije geocaching!
Přidat na linkovací servery
Pochod Fantomasů
Vybráno z komentářů:
- A kde byl Kocáb se svou Leylou,aby zabránili tomu pochodu plešatých rasistů???
- Mno, oni takoví Fantomasové jsou sice holohlaví, ale zároveň taky barevní. To je to pak takové veřejnoprávně vyvážené :o))
Prahou pochodovaly desítky Fantomasů
Přidat na linkovací servery
Sviť klasickou žárovkou - zachráníš číňana
A to vědí, paní Müllerová, že když svítí úspornou žárovkou, že může za to, že se v Číně otráví číňan rtutí? Nevědí? Tak teď už vědí. Myslej na to a nesvítěj tou rtutí. A jestli se roku 2012 dožijou, nakoupěj si do té doby žárovky do foroty, ty vobyčejný, čínskejm dělníkům neškodný! Novinky.cz
Přidat na linkovací servery
Výzva australským muslimům
Předseda vlády Kevin Rudd – Austrálie:
Muslimové, kteří chtějí žít podle islámského práva Sharia, byli ve středu vyzváni, aby opustili Austrálii, čímž se vláda zaměřila na radikály ve snaze odvrátit možné teroristické útoky. Rudd sám pak rozhněval některé australské muslimy prohlášením, že podporoval špionážní agentury ve sledování národních mešit.
"Přistěhovalci, ne Australané, se musí přizpůsobit! Přijměte to, nebo odejděte! Jsem unavený obavami tohoto národa z toho, zda nejsme ohroženi nějakými jedinci či jejich kulturou. Od teroristického útoku na Bali jsme u většiny Australanů zaznamenali nárůst vlastenectví. Naše kultura se vyvíjela během více než dvou století bojů, pokoušení a vítězství milionů mužů a žen, jež usilovali o svobodu. Mluvíme převážně anglicky, a ne španělsky, libanonsky, arabsky, čínsky, japonsky, rusky nebo jakkoli jinak. Tudíž, pokud se chcete stát součástí naší společnosti, naučte se jazyk!
Většina Australanů věří v Boha. Není to žádný politický pravicový nátlak, ale prostý fakt, neboť právě křesťanští muži a ženy založili tento stát na křesťanských principech, což je jasně zdokumentováno. A je jistě vhodné, aby to bylo vyobrazeno na stěnách našich škol. Pokud vás bůh obtěžuje, navrhuji vám, abyste uvažovali o jiné části světa jako svém domově, neboť Bůh je součástí naší kultury. Vaši víru můžeme akceptovat a nebudeme se ptát proč. Vše, co žádáme, je abyste vy akceptovali tu naši a žili s námi v souladu a pokojném soužití.
Tohle je naše země, naše půda a náš způsob života; dáme vám veškerou příležitost k tomu, abyste toho všechno mohli užívat. Ale jakmile jste si začali stěžovat, naříkat a remcat o naší vlajce, našich závazcích, naší křesťanské víře nebo našem způsobu života, velmi vám doporučuji využít další přednosti naší skvělé australské svobody – právo odejít. Pokud jste zde tak nešťastní, odejděte! Nenutili jsme vás sem přijít. Požádali jste, aby jste tu mohli být. Tak přijměte zemi, která přijala vás."
*** Nevím, nakolik je toto prohlášení pravdivé, nicméně podepisuji všechno do posledního puntíku, co je v něm řečeno. ***
Přidat na linkovací servery
Stručná historie vzniku státu Izrael
Po první světové válce, ustanovila Společnost národů Britský mandát Palestina (mandátní území Velké Británie, které ji bylo svěřeno Společností národů na Pařížské mírové konferenci z roku 1917. Toto nové uskupení vzniklo po První světové válce jako důsledek pádu Osmanské říše) s cílem vytvořit domovinu pro židovský lid.
Všimněte si, že sporné arabsko-palestinsko-izraelské území vlastně patřilo Turkům. Osmanská říše existovala v letech 1299 až 1922, kdo tedy má morální nárok osídlit tuhle poušť?
V roce 1947 Organizace spojených národů schválila rozdělení Mandátu Palestina na dva státy – židovský a arabský. Přestože Liga arabských států tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 nezávislost.
Tedy rekapitulace: na území, které po pádu Osmanské říše za první světové války nepatřilo fakticky nikomu, začaly díky OSN vznikat dva státy. OSN není žádná svévole, akce OSN, to je akt mezinárodního práva, který schvaluje většina členských států. Je to stejné mezinárodní právo, díky kterému například po druhé světové válce v Mnichově proběhly procesy s válečnými zločinci.
11 minut poté, co byla podepsána Deklarace nezávislosti Izraele, formálně uznaly Spojené státy Americké vznik Státu Izrael. Následoval je Írán a další státy.
Všimněte si, Írán byl druhý v pořadí, kdo Izrael uznal. Není to tedy tak, že by všechny okolní arabské státy měly se vznikem Izraele problém. Ony totiž tyhle okolní státy vznikly také na území bývalé Osmanské říše a ve stejné (přibližně) době, kdy stát Izrael.
Válka za nezávislost vypukla po odchodu britských vojsk z Palestiny a vyhlášení samostatného židovského státu 14. května 1948, když na území nově vzniklého státu vpadla vojska jeho arabských sousedů, kteří jasně deklarovali úmysl Izrael zlikvidovat. Válka mezi Izraelem a Jordánském, Egyptem, Irákem, Libanonem, Sýrií, Jemenem a Saudskou Arábií skončila příměřím v roce 1949.
Izraelský stát nejen uhájil svou existenci proti sousedním arabským státům, ale získal i část území, jež mělo podle OSN tvořit palestinský stát. Z tohoto území uteklo odhadem 400 – 800 000 arabských obyvatel a arabské státy existenci Izraele neuznaly (s výjimkou Iránu).
Za vítěze války je většinou uváděn Izrael, protože dokázal uhájit svou existenci, avšak nesplnil cíl získat Jeruzalém včetně Starého města pod svou vládu, Arabové nedokázali splnit ani jeden ze svých cílů (zničit Izrael a vytvořit nezávislý arabský stát). Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v několik válek a desetiletí násilí, trvající dodnes.
Než tento svůj vhled do izraelsko-palestinské problematiky ukončím, rád bych poukázal na jeden zásadní fakt. Na území Britského mandátu Palestina vznikaly dva státy. Jeden židovský a jeden arabský. Židé s tím neměli problém. Nebýt útoku Jordánska, Egypta, Iráku, Libanonu, Sýrie, Jemenu a Saudské Arábie, nejspíš by od roku 48 nějaký stát Palestina dávno existoval. Tyhle arabské státy se vzepřely rozhodnutí OSN, i když v podstatě byly stejně mladé jako Izrael (Osmanská říše),
vyhlásily Izraeli válku a chtěli ho zlikvidovat. Izrael tenhle konflikt kupodivu vyhrál a navíc dokázal získat další území. Na to území má stejné právo, jakým by v případě prohry přestal existovat. Je to právo vítěze, navíc nikoliv agresora, ale obránce. Válka za nezávislost vypukla ihned po vyhlášení deklarace nezávislosti, tehdy nebyl Izrael rozhodně podporován Spojenými státy tak jako dnes. Jo, a čerpal jsem převážně z Wikipedie.
Doufám, že tento můj email vám v obrysech ukáže, proč stojím 100% za Izraelem, proč si myslím, že je v právu. A všimněte si, že jsem naprosto vynechal takové emocionální špičky, jako je Hamas, Hizballah, Palestinský islámský džihád a Organizace pro osvobození Palestiny.
Přidat na linkovací servery
Jak jsme zapíjeli a co z toho bylo
Jsme tři spřátelené rodiny, většinu času trávíme spolu a radujeme se, když se ostatní radují. Onehdá se Kukri J. Mrkvičkovi narodil kluk. Představte si. Po pěti dcerách kluk! Tedy těch pět dcer máme všichni dohromady, ale kluk je Mrkvička.
Mohl bych vám třeba vyprávět, jak se tenhle jediný chlapeček jmenuje. "No," povídá Kukri J. Mrkvička, "to by bylo snadný, říct vám jen tak jeho jméno. Ale dám vám návod. Malej se bude jmenovat jako jeden z popravených sedmadvaceti českých pánů. Byl to ten, co byl jako první popravený druhým mečem!"
Nebo bych mohl vyprávět o tom, že svému prvnímu dítku říkají u Mrkvičků Tygr a Prvnímu popravenému druhým mečem říkají Drak. Tygr a Drak. Takže už Mrkvičkům neříkáme Mrkvičkovi, nýbrž Klan létajících dýk. Ale o tom všem mluvit nechci.
Když se mě lidi ptají, jak jsme zapíjeli Prvního popraveného druhým mečem, odpovídám, že jsme se pohádali o Palestinu a Izrael! Byla to debata lehce podpořená alkoholem, kdy argument stíhal argument, emoce emoci a do toho všeho Honza neustále pozvedal sklénku a zvolával: "Tak na Prvního popraveného druhým mečem!"
A tak mi to nedalo a jal jsem se druhý den střízliv vyhledat argumenty a sepsat je do jakéhosi stručného morálního ospravedlnění nároku izraelců na Izrael. Podotýkám, že zde končí vtipný úvod a začíná suchá historie. A nebo víte co? Ať je vtipný úvod samostatným článkem a zbytek sem pověsím třeba zítra!
Přidat na linkovací servery
Fallout 3 a české patche
Když jsem vyměňoval kvůli hře Fallout 3 grafickou kartu, byl jsem trochu nesvůj, protože jsem ve všech diskusích, co jich na webu je, četl o nestabilitě hry. Porovnal jsem sestavy přispěvatelů, kterým Fallout 3 neustále padá, se svým dýchavičným starým strojem, přimísil jsem trochu svého pověstného štěstí a bylo mi jasné, že budu mít s během hry problémy. Jak jsem byl překvapený, když se očekávané pády nedostavily.
Tedy, abych byl upřímný, Fallout 3 startuje, jako kdyby ho někdo roztáčel klikou. Nicméně poté, co konečně naběhne, jede pěkně plynule a bez jakýchkoliv kolizí.
Přišel první CZ patch, přesněji Patch 1.0.0.15, který řešil jen pár maličkostí, jako například ukončení hry, ať už z menu nebo pomocí Alt+F4. Nainstaloval jsem ho a zaradoval se. Chyby byly opraveny a Fallout 3 běžel vesele a bez problémů dál.
Těšil jsem se na další patch, spoléhal jsem na to, že opraví start hry. Za pár dní skutečně vyšel: Patch 1.1.0.35. Chyb opravuje požehnaně, jenže... nejsem si vůbec jist, jestli se mi ho podařilo zdárně nainstalovat. Instalace jakoby proběhne, vysvítí se teploměr na 100% hotovo a... konec, tlačítko OK se nekoná, instalátor stojí a řečí Windows: Neodpovídá. Ztratil jsem trpělivost a po půl hodině proces ukončil.
Každopádně Fallout 3 začal padat. Co každou hodinu hraní. Nepříjemné, protože Patch 1.1.0.35 potřebuji kvůli očekávanému datadisku Operation Anchorage. Pokusil jsem se patch přeinstalovat, leč se stejně fatálním výsledkem. Nejspíš mě čeká odinstalovat celý Fallout 3 a nainstalovat ho znovu pouze s prvním patchem, abych si zahrál beze strachu, že zase přijdu o splněnou misi, protože jsem pablb a neuložil jsem si ji.
Přidat na linkovací servery
Problém s nejnovější verzí WordPress
Nevíte někdo, proč každou chvíli na webu Pfapa.cz vidím místo obsahu nebo administračního rozhraní informaci:
"Aplikace provozovaná na tomto serveru překročila přidělený limit systémových zdrojů serveru. Kontaktujte prosím správce serveru"?
Přitom jsem neudělal nic jiného, než starou verzi WordPressu nahradil novou...
Přidat na linkovací servery
Externí filtr
Tak strašně mě to všechno štvalo, až jsem o akvarium ztratil zájem. Kytkám se prostě nedařilo, voda byla žlutá, boj marný. Rezignoval jsem. Až jsem navštívil kamaráda, jehož inspirovalo mé akvárium k opatření svého. Bože, to byla krása. Kytky všude, voda průzračná... Chytil jsem druhou mízu. Takhle to dál nejde.
Rozvrhl jsem si plán upgrade svého akvária. První věc: výměna filtru. Už od samého začátku jsem měl v akváriu vnitřní filtr Fluval 2 Plus. Pokusím se vyřešit problém s vodou jeho výměnou za externí filtr. Hledal jsem hledal, až jsem kápl na externí filtr Tetra Tec EX 600.
Přišel mi balík velkej jako kráva, až jsem se zhrozil, co jsem to zase koupil a kam to dám... Naštěstí se mi externí filtr vejde přesně do poličky pod akvariem. Zapojil jsem ho, do víka od akvaria musel vyříznout dvě díry na průchozí trubky a voila, filtr začal filtrovat.
Druhý den jsem volal domů: "Ahoj, tak co filtr? Jak to vypadá?"
"Ahoj, zrovna jsem ti chtěla volat. Je to hotovej zázrak. Voda je jako křišťál."
Přijel jsem večer domů, pohlédl do akvária a nevěřil svým očím. Je to hotovej zázrak. Voda je jako křišťál. Takže zvedám prst a káži vám: Zahoďte vnitřní filtry, jsou to krámy. Vím, co dím.
Nyní bude následovat krok dva: Sycení pomocí CO2. Ale to zase někdy příště.
Přidat na linkovací servery

