Tokugawa

Externí filtr

Tokugawa | 22. ledna 2009, 10:38 | Akvarium | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (5)  

Tak strašně mě to všechno štvalo, až jsem o akvarium ztratil zájem. Kytkám se prostě nedařilo, voda byla žlutá, boj marný. Rezignoval jsem. Až jsem navštívil kamaráda, jehož inspirovalo mé akvárium k opatření svého. Bože, to byla krása. Kytky všude, voda průzračná... Chytil jsem druhou mízu. Takhle to dál nejde.

Rozvrhl jsem si plán upgrade svého akvária. První věc: výměna filtru. Už od samého začátku jsem měl v akváriu vnitřní filtr Fluval 2 Plus. Pokusím se vyřešit problém s vodou jeho výměnou za externí filtr. Hledal jsem hledal, až jsem kápl na externí filtr Tetra Tec EX 600.

Přišel mi balík velkej jako kráva, až jsem se zhrozil, co jsem to zase koupil a kam to dám... Naštěstí se mi externí filtr vejde přesně do poličky pod akvariem. Zapojil jsem ho, do víka od akvaria musel vyříznout dvě díry na průchozí trubky a voila, filtr začal filtrovat.

Druhý den jsem volal domů: "Ahoj, tak co filtr? Jak to vypadá?"
"Ahoj, zrovna jsem ti chtěla volat. Je to hotovej zázrak. Voda je jako křišťál."

Přijel jsem večer domů, pohlédl do akvária a nevěřil svým očím. Je to hotovej zázrak. Voda je jako křišťál. Takže zvedám prst a káži vám: Zahoďte vnitřní filtry, jsou to krámy. Vím, co dím.

Nyní bude následovat krok dva: Sycení pomocí CO2. Ale to zase někdy příště.
Přidat na linkovací servery

Osvětlení akvaria

Tokugawa | 24. září 2007, 14:51 | Akvarium | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (14)  

Akvárium, to je šperk, kterým se váš byt nebo dům honosí. Vybroušený diamant, okno do světa vodní říše. Tedy mělo by být. Pokud neustále nebojujete s problémy jako je úhyn rostlin. I stalo se, že mě nekonečný boj s hnijícími rostlinami zbavil veškeré radosti z akvária. Pokaždé, když nastane čas údržby, odkládám to jak to jde.

Nejprve jsem vyřešil osvětlení akvária, a to tak, že jsem přikoupil ještě jednu zářivku Flora Glo, podporující růst rostlin. Dvě trubice akvárium doslova rozzářily. Jenže rostliny chřadly dál. Pořídil jsem tedy do akvária sycení CO2. Řekl bych, že tehdy jsem konečně zaznamenal jakýs takýc úspěch. Rostliny přestaly chřadnout. Ne že by prospívaly, spíš si uhájily svůj životní prostor. Jenže lahev na cukrovou vodu a trochu kvasinek vydržela pár týdnů, než praskla. Vydat dalších 350 korun jsem odmítl.

Přemýšlel jsem dlouho, co dělám špatně, až jsem vymyslel, že vyměním štěrk za písek. Kvůli zakořenění a živinám. Vybral jsem tedy z akvária dvacet kilo černého štěrku a nahradil jej dvaceti kilogramy světlého písku. Čímž jsem dosáhl toho, že se mi mé akvárium poněkud nelíbí, ta světlá je k černému pozadí jako pěst na oko. Ovšem je uvnitř opět o něco víc světla.

Rostlinky jsem všechny vyházel, jejich stav byl žalostný. Čili mě čeká nákup, vodní rostliny do každé rodiny. Pokolikáté už... A jestli to bylo k ničemu, tak už fakt nevím...
Přidat na linkovací servery

Osvětlení akvaria

Tokugawa | 24. dubna 2007, 7:18 | Akvarium | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (5)  

O víkendu jsem se plácl přes kapsu a rozšířil osvětlení svého akvária. Už rok a půl je totiž akvarium nedostatečně osvětleno, neboť výrobce osvětlovacího krytu usoudil, že na půdorys 80 x 30 cm stačí při hloubce nádrže 40 cm jen jedna 20W zářivka. Což samozřejmě nestačí. Dokoupil jsem tedy další 20W trubici Flora-Glo podporující růst rostlin a půl večera jsem strávil přemýšlením, kam ji do malého víka přidělat. Až jsem to nakonec vymyslel a přidělal. Trochu jsem trnul, abych v akváriu nezpůsobil rybí genocidu elektrickým proudem, ale nestalo se a rybky si užívají dvojnásobnou intenzitu osvětlení. A jak se jim to líbí. Září všemi barvami. Ani jsem netušil, jak černá může black molly opravdu být. Jak může zářit červené oko tetry paraguayské. A což teprve rostliny. Za měsíc se k tématu vrátím a seznámím vás s výsledky. Doufám, že se do té doby akvarium nezmění v džungli.
Přidat na linkovací servery

Rostliny v akvariu

Tokugawa | 17. ledna 2007, 10:24 | Akvarium | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (5)  

Je to už nějaký pátek, co jsem Vás informoval o svém akvariu: Jak to všechno začalo, Jak jsme se rozhodovali, Jak jsem kupoval akvarium, Jak jsem modeloval pozadí, Chcíplá ryba a Znovuzaložení akvaria. Čas plyne a mé zkušenosti akvaristy pozvolna narůstají. Pozná se to tím, že přestaly hnít rostliny. Ba co dím, ony se množí a o víkendu je budu poprvé za rok a čtvrt prostříhávat.

Doufám, že někomu budou zde popsané rady k užitku. Jsou to drobnosti, ale pomohou k nastavení vhodných podmínek k životu ve vaší nádrži. Takže předně všeho otázky proč a jak.

Nedostatečné osvětlení akvária. Mám stolitrovou nádrž 80x30x40 cm (šířka x hloubka x výška). Bohužel se na rozměr 80x30 vyrábí osvětlovací kryt pro pouze jednu zářivku o výkonu 18 – 20 W, což je zhruba o dvě třetiny méně, než je potřeba. Pravda, našel jsem firmu, která vyrábí víka na zakázku a měla v nabídce dvouzářivkový kryt. Jenže za čtyři a půl tisíce. No nejsem magor. Takže náhradní řešení. Existuje. Renomovaná akvaristická firma Juwel vyrábí tzv. Reflektor zvyšující světelný výkon zářivek. Je to vlastně nástavec z nerez plechu, který odráží zářivkové světlo a de facto ho násobí. Juwel sám říká, že se získá navíc 30% svítivosti zářivky.

Hnojení. Časem jsem došel k jedinému možnému způsobu hnojení rostlin v akvariu. Je jím PMDD – Rosíkovo akvarium. Celý název PMDD je Kapkové hnojivo chudého muže. Proč? Do akvária se dávkuje po kapkách a skoro nic nestojí. Je to naprosto zázračná věc. Doporučuji vyzkoušet každému, kdo má v akvariu problémy s rostlinami. Používám už půl roku a dokud jsem nenasadil další podpůrné prostředky pro růst rostlin, alespoň jsem s pomocí PMDD zastavil jejich úhyn.

Sycení CO₂. Poslední pomocník v boji za lepší zítřky rostlin v akvariu je CO₂, které rostliny potřebují k dýchání a tedy pro zdravý růst. Prosté kvašení produkuje spoustu tohoto plynu a je jen otázka, jak plyn zachytit a dostat do akvaria. Na internetu naleznete spoustu odkazů na toto téma, takže zde se tím nebudu zabývat, pouze sepíšu svou zkušenost. Chtěl jsem si systém pro CO₂ vyrobit sám, ale nakonec jsem to vzdal, protože jsem nebyl schopen zajistit plynotěsnost lahve. Takže jsem ji zakoupil za naprosto nehorázný peníz od firmy Rataj ČR – Biokvas CO2 200. Drahé, ale plynotěsné. CO₂ bublám do akvária měsíc a výsledky? Výborné.

Netuším, který z uvedených faktorů nastartoval růst rostlin, domnívám se ale, že jsou to všechny tři společně, tedy Reflektor zvyšující světelný výkon zářivek, hnojivo PMDD a CO₂. Akvárium je hustě osázené, rostliny rostou a ryby nehynou. Řasa neroste, voda se nekalí a já si přeji být v příštím životě rybou. Je to tak uklidňující, jak se ta žoužel jen tak vznáší ve vodě...
Přidat na linkovací servery

Znovuzaložení akvária

Tokugawa | 13. července 2006, 10:42 | Akvarium | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (9)  

Dlouho jsem se tu nezmínil o svém akváriu. On totiž nebyl nikterak významný důvod. Život uvnitř stále stejně skomíral a chřadl, bez viditelných dramatických změn. A právě toto pozvolné vymírání živočišných i rostlinných druhů mě vybičovalo k nebývalé aktivitě, kterou každý akvarista oddaluje, dokud mu nevymře lautr všechno. Znovuzaložení akvária.

Pro ty, kteří nevědí: znovuzaložení akvária představuje činnost, kdy všechny ryby i rostliny přesunete na letní byt, například do třílitrových zavařovaček a z akvária vycucnete všechnu vodu. Dále vyberete komplet štěrk ze dna a akvárium vyčistíte. Pak zopakujete tento výčet v opačném pořadí: vložíte štěrk, vlijete vodu, zasadíte květiny a vpustíte ryby. Zdá se to jednoduché, leč nenechte se ošálit. Jednotlivým krokům se budu věnovat poněkud důkladněji.

Přidat na linkovací servery

Chcíplá ryba

Tokugawa | 10. ledna 2006, 7:33 | Akvarium | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (22)  

Akvárium vypadá přesně tak, jak jsem si ho představoval. Velmi zarostliněné, s kamenným pozadím, prostě krása. Jen těch ryb v něm moc není. Proč? Protože jsem se dopustil hned několika začátečnických chyb.

V prvé řadě jsem nádrž přerybnil. Dvacet kusů Parmička čtyřpruhá, deset kusů Tetra paraguayská, pět kusů Blackmola, čtyři kusy Mečovka zelená, dva kusy pancéřníček pruhovaný a dva kusy Krunýřovec velkoploutvý. A jen sto litrů vody. Ano, teď už to vím, nemusíte mi to připomínat – jsem vůl.

Díky velkému množství ryb zřejmě vládl pod hladinou stres. Navíc 43 ryb kadí víc než dvacet. Takže na dně hnůj.

Dále pak jsem se dočetl, že zpočátku opatrně s čištěním filtru v nově založené nádrži, neb je třeba, aby se v něm vytvořily nitritační bakterie, které právě nejškodlivější formy dusíku přemněňují na ty méně škodlivé.

Cituji (Jindřich Novák, Jaroslav Hofmann – AT 12/1996): Dá se říci, že amoniak je nejtoxičtější ze všech látek, které se přirozeně v akváriu vyskytují. K poškození choulostivějších ryb může dojít již při koncentracích řádově setin miligramu na litr. Amoniak i amonný iont jsou však také součástí koloběhu dusíku. Takzvané nitritační bakterie (např. rod Nitrosomonas) je v procesu zvaném nitrifikace přeměňují na dusitany, resp. dusitanový anion N02. Dusitany jsou již méně toxické, k poškození ryb dochází až od koncentrací 0,1 až 0,2 miligramu na litr. V druhém stupni nitrifikace tzv. nitratační bakterie (rod Nitrobacter) přeměňují dusitany na dusičnany, resp. opět dusičnanový aniont N03. Dusičnany jsou nejméně toxickou součástí komplexu škodlivých forem dusíku.

Takže jsem filtr tři týdny nečistil, už aby tam byly ty nitritační bakterie. Já blb. Najednou koukám, všechny ryby se drží u hladiny, div se jim žábry nezměnily v plíce. Bylo mi jasné, že je zle. Hned jsem vyměnil polovinu vody v nádrži a vyčistil filtr. Bože, to bylo humusu! Jenže bylo pozdě. Na Parmičkách čtyřpruhých už byly vidět následky. Rozpadaly se jim ploutve a vůbec byly všelijak olezlé. Hynula jedna za druhou. V současné době jich z dvaceti zbylo pět. Nedávám jim moc velkou šanci.

Hned zkraje založení nádrže mi začal jeden pancéřníček plesnivět. Vypadal na některých místech jako hermelín. Chytil jsem paniku a zakoupil Mykopur od firmy Sera. Aspoň jedna dobrá zpráva. Po týdnu léčby vypadá pancéřníček jako nový.

Aby byl výčet úplný, při čištění jsem našel uhynulou jednu Blackmolu a úplně zmizela jedna Tetra paraguayská. Takže vidíte, že chybami se člověk učí a ryby trpí. Teď měním vodu po čtrnácti dnech a filtr čistím stejnětak. Parmičky dál nekontrolovatelně hynou, konec konců zbývá jich už jen pět. Blackmolám, Mečovkám, Pancéřníčkům i Krunýřovcům se daří dobře. Jedna Tetra je olezlá podobně jako Parmičky. Dneska jí odlovím a utratím a doufám, že ten hnus nepřeleze na ty ostatní.

Přidat na linkovací servery

Jak jsem modeloval pozadí

Tokugawa | 16. prosince 2005, 13:19 | Akvarium | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (2)  

Když už jsem měl doma akvárium se vším všudy, dalo se předpokládat, že se stane přesně to, co se nakonec stalo. Chytil mě rapl. Už už jsem potřeboval, aby v nádrži rostly rostliny a plavaly ryby. Otevřel jsem tedy Google a začal nasávat informace.

Bod číslo jedna: pozadí. Když už mám takové pěkné akvárium, je třeba, aby i jeho interiér byl exklusivní. Rozhodl jsem se, že vytvořím scenérii přírodní. Pozadí bude z pravého kamene. Břidlicové.

U sklenářů byla jen otázka chvilky, než mi uřízli sklo o síle 5 mm, nepatrně menší, než zadní stěna akvária. Silikonové lepidlo pro akvaristy také nebylo těžké sehnat, ovšem kde vzít břidlici... Nakonec jsem se dopátral tohoto zkamenělého bahna v zahrádkářství na trase zaměstnání – domov. Dnešní doba je dostatečně šílená na to, aby lidé kupovali kameny. Břidlice byla na váhu, dvacet deka navíc, můžu to nechat? Vzal jsem ještě dva červené kameny neznámého druhu a složení a obtěžkán tímto nákladem jsem uháněl k domovu.

Víte, jak se z břidlicové desky o síle 10 cm loupají plátky tenčí než 10 milimetrů? Ne? Tak já vám to povím. Blbě. Naskládal jsem si v koupelně na dlaždičky vrstvu asi deseti froté ručníků (Gaia šílela radostí) na ně postavil kámen, do ruky vzal plochý šroubovák a kladivo a... PRÁSK! Boha Mária, snad nepraskla dlažba! Uf, naštěstí nepraskla, to už bych se dneska nejspíš rozváděl. Povedlo se mi naloupat několik centimetr silných kusů a spoustu malého odpadu. Roztříštěná břidlice byla všude. Ve vaně, po celé podlaze, zapíchaná ve všech deseti froťácích, v pračce, zaseklá v oku...

Venku mrzlo až praštělo. Na balkon jsem položil dva ručníky a na ně dal sklo. Chvíli jsem s břidlicí hrál puzzle, než se mi podařilo skleněnou desku kameny zcela pokrýt. Fáze lepení břidlice na sklo měla být snadná. Měla. Ale nebyla. Měl jsem sice silikon pro akvaristy, jenže... vždyť já nemám pistoli, jak budu silikon z tuby vytlačovat? Zkusil jsem to prstem, který jsem si v ten moment málem vykloubil.
"Gaio, mohla bys mi přinést vařečku a prkýnko?" volal jsem skrz zavřené balkonové dveře. Prkýnko jsem si zastrčil za košili a vařečku nasadil do tuby. Její druhý konec jsem vzepřel o prkýnko a na tubu nalehl. Po ukrutném vypětí jsem vytlačil centimetrový kousek silikonu. No potěš. A to mi ještě vařečka z prkýnka sjela a zabodla se mi pod žebra.

Po děsivé námaze, kdy jsem měl břicho jednu podlitinu vedle druhé a kdy se černý silikon stal dekoračním prvkem mnoha míst na našem balkóně, bylo pozadí hotové. Ruce se mi z toho vypětí třásly až do druhého dne.

Zde by se dala očekávat fotografie, ovšem na ní si budete muset chvíli počkat, než se zbavím přemnožených nálevníků a shnilých kytek, ale o tom zase příště.

Přidat na linkovací servery

Jak jsem kupoval akvárium

Tokugawa | 15. prosince 2005, 7:50 | Akvarium | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (6)  

Zvedl jsem telefon a zavolal sousedovi. Byl vstřícný a během několika málo minut jsem stál v jeho sklepě. Akvárium 82 x 45 x 40 se mi zdálo natolik obrovské, že jsem nakonec odnesl to druhé, 58 x 30 x 39. No nekupte to za 150 Kč.

"No ty ses dočista pomátnul!" spráskla ruce Gaia, když mi otevřela poté, co jsem se snažil kolenem zazvonit, neb v rukou jsem měl to akvárium, síťku, dvoje rybí žrádlo a filtr. "Takovej obrovskej krám!"
"A tos neviděla to větší, pro které jsem původně šel!"
Takže rada první zní: Nedejte na rozměry, uvedené někde na papíře. Akvárko je vždycky větší, než jste si představovali.

Postavil jsem nádrž do kouta, kde se na ní začalo prášit. Nakonec to vypadalo, že se akvárium opět přesune do sklepa, jenže ne sousedovic, ale našeho, už tak dost plného.
"Podívej, Toku, tady nabízej akvarijní set za 2.450,- Je to nějaká týdenní akce."
Nahlédl jsem do prospektu a okamžitě jsem byl okouzlen. Krásné akvárium včetně filtru, osvětlení, termostatu a skříňky. "Tak jo. Zítra ho přivezu."
"Nezbláznil ses? Vždyť jsi jedno přinesl minulý týden. A kde na to chceš vzít?"
Vzpomněl jsem si na oblbovací techniky prodavačů Amway a HerbaLife a uchopil jsem tužku a papír. "Tak podívej Gaio..."
Během chvíle jsem propočítal, že zakoupení (nebo i vlastní výroba) skříňky, pořízení termostatu a vzduchování a krytu s osvětlením nás vyjde na úplně stejné peníze, jako tenhle akvarijní set. Gaia zakoulela očima, ale víc neprotestovala, což jsem zhodnotil jako souhlas.

Carrefour! Kolik se o něm jenom napsalo negativního! A já musím říct: VŠECHNO JE TO PRAVDA! Už nikdy víc! Vzal jsem si leták s sebou. Pro jistotu. Prošel jsem nazdař bůh prvním patrem s potravinami a nechal se vyvézt o poschodí výš, kde prodávají všechno ostatní. S mravenčí pílí jsem hledal mezi vystaveným zbožím vysněný akvarijní set, až jsem to vzdal a začal hledat informace.

Slečna nebo paní, která byla na informacích zaměstnána jako služba zákazníkům, zřejmě měla velmi špatný den. Požádal jsem ji o radu, kde najdu inzerované akvárium a zamával jí před nosem letákem. Řekla: "Moment!", zvedla telefon a kamsi zavolala. "Počkejte tady, přijdou pro vás." A tak jsem čekal. Během 30 minut postávání, kdy jsem si říkal, jestli náhodou nejsem debil, se u jejího pultu vytvořila poměrně slušná hromada zákazníků.
"Jak to, že mi ty lyže neprodáte?"
"Prodáme, ale za vyšší cenu!"
"Já je nechci za vyšší, v katalogu máte tuhle!" a pán zamával stejným katalogem, jako já. A sakra.
Slečna nebo paní, která byla na informacích zaměstnána jako služba zákazníkům, nešla pro ránu daleko. Nakonec vzduchem před zákazníky létaly výrazy jako 'kurva' a 'debil'. Vzdal jsem to a odešel.

Jenže mi to nedalo a zašel do informací o patro níž. "No to je jasné, že jste to akvárko nenašel. Máme ho tady dole v potravinách. Vedle ryb!" Jak samozřejmé! Překousl jsem v sobě odpor k tomuto hypermarketu a akvarijní set nakonec zakoupil. Když pominu fakt, že se mi nevešel do nákupního košíku a málem ani do auta, tak už vše probíhalo celkem hladce. Až na to, že rozměry akvária jsou 80 x 30 x 40! A na zprávu o tom, jak jsem modeloval krajinku si počkejte zase do příště :o)

Přidat na linkovací servery

Jak jsme se rozhodovali

Tokugawa | 14. prosince 2005, 9:25 | Akvarium | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (3)  

S koupí akvária doma koketujeme od okamžiku, kdy si švagr pořídil nádrž na 150 litrů a oddělil s ní kuchyň od obýváku. Takže asi 5 let. Pravda, naše nadšení několikrát prudce opadlo. Poprvé hned na začátku, kdy Tomáš naplnil akvárium asi ze dvou třetin, když tu na něj tchán volá:
"Dávej pozor, leješ mi vodu na hlavu!"
Jenže Tomáš zrovna stál na druhé straně pokoje a jen nevěřícně zíral na pomalu se rozvírající skleněné desky, pod kterými klečel tchán a nadával. Začal sprint s kýbli. Zachytit co možná nejvíc vody z polorozpadlé nádrže, šup s ní do vany a znovu a znovu a znovu...

Duhá příhoda, díky níž jsme si s Gaiou řekli, že akvárium vlastně ani tak moc nechceme, není ani tak moc dramatická, jako spíš vtipná. Tomášův synek Vojta se ve svých dvou letech rozhodl, že tatínkovy ryby nakrmí. A vysypal do nádrže celý vanilkový pudink v prášku. Tomáše tehdy málem ranila mrtvice.

Další historka je o hadovi. Tchán má ve svém kutlochu na půdě také akvárium. Když se hodně zamyslím, dokážu si i vzpomenout na dobu, kdy tam žily nějaké ryby. Časem akvárium zezelenalo a voda do poloviny vyschla. Vzpomínám si na povodně, kdy jsme se s Gaiou k jejím rodičům museli na půl roku nastěhovat. Už tehdy bylo akvárium neprůhledné. A jsou to dva měsíce, co ho tchán konečně vyčistil. ECCE RYBA! Dlouhá, sametově černá, vzhledem spíš had než ryba (heteropneustes fossilis). Přežila. Jediná, bez žrádla, bez kyslíku, bez vody, jen na řasách a ostatních rybách! Trochu Káju podezřívám, že aniž tušil, že v akvárku cokoliv ještě žije, občas tam nějakou potravu nasypal. Možná i odklepával vajgly.

"Hele, tady někdo nabízí akvárko!" volala na mne Gaia při pročítání stránek našeho bytového družstva. "Za dvě stě!"
A bylo rozhodnuto.

Přidat na linkovací servery

Jak to všechno začalo

Tokugawa | 13. prosince 2005, 10:30 | Akvarium | Ohodnotit článek 0/0 | Komentáře (6)  

Je tomu velmi dávno. Telefonní budky byly ze dřeva, nejluxusnějším vozem Žiguli 1500 a Tokugawa byl tak malý, že sotva unesl školní brašnu. Svým způsobem idyla. Až na to, že malý Tokugawa právě ukradl své vlastní matce 100 Kčs ze zelených desek v kapse tygrovaného županu, uloženého v šatní skříni sektorového nábytku Universal.

Kolem Zverimexu na třídě Sboru Národní Bezpečnosti chodil Tokugawa do Lidové školy umění v Bajkalské ulici. Pokaždé si našel chvilku a okukoval rybičky. Hlavně neonky a tetru bojovnici. Tentokrát ale bylo něco trochu jinak. Tokugawa nestál před akvárii, ale u pultu.
"Tři neonky, prosím," řekl a podal prodavači ukradenou stokorunu. Prodavač na oplátku podal Tokugawovi igelitový pytlík, kde splašeně rejdily sem a tam tři vyděšené rybky.

Po cestě domů se Tokugawovi v hlavě všechno rozleželo. Jak doma vysvětlí, kde vzal ty ryby? A ještě ke všemu tři? Zastavil se, usedl na oprýskanou zeď lemující předzahrádky a rozvázal pytlík s rybami. Tři je moc. To by nevysvětlil. Vylovil jednu neonku a položil jí na zem. Červeno-modré lesklé tělíčko se mrskalo v zoufalém boji o život a obalovalo se hlínou a prachem. Malý Tokugawa chvíli nebohou rybku sledoval a pak vyrazil k domovu.

Po cestě potkal pana Vitáska, nadšeného akvaristu a pro tento okamžik i spasitele. Ten obdaroval malého Tokugawu malým akvárkem, bratru na 15 litrů. A Tokugawa měl pro rodiče hned výmluvu. Dostal akvárko i neonky od pana Vitáska.

A tak se stalo. Dvě neonky za kradené peníze plavaly v malinkém akváriu, na dně od psů počuraný písek z pískoviště z parku přes ulici. A neonky kupodivu žily. Akvárko se zelenalo, žádný filtr, žádný termostat, žádné vzduchování. Nejprve uhynula pěkná černá skalára, kterou domů donesl některý z rodičů. Neonky šly za ní v poměrně rychlém sledu. Akvárko se smrdutou zelenou vodou skončilo na popelnici. Ale touha po rybičkách v Tokugawovi zůstala už napořád.

Přidat na linkovací servery

Tokugawa 2005. Provozováno na systému bloguje.cz.